Glioblastoma multiforme: Difference between revisions
Feedback

From WikiLectures

(Created page with "__TOC__ '''Glioblastoma multiforme''' ('''GBM''', '''Glioblastom''') je nejčastější a nejmalignější gliom mozku. Vychází z buněk astrocytů, lokalizován je...")
 
 
(8 intermediate revisions by 3 users not shown)
Line 1: Line 1:
__TOC__
__TOC__
'''Glioblastoma multiforme''' ('''GBM''', '''Glioblastom''') je nejčastější a nejmalignější [[gliom]] mozku. Vychází z buněk [[astrocyt]]ů, lokalizován je zpravidla v mozkových hemisférách a postihuje převážně dospělé. Vzniká buď de novo nebo méně často malignizací nižších gradů astrocytomů ([[WHO]] grade II – astrocytom s nižším stupněm malignity, WHO grade III – anaplastický astrocytom). Terapie GBM je paliativní využívající řešení chirurgické, radioterapeutické a chemoterapeutické.<ref name="back">{{Citace
'''Glioblastoma multiforme''' ('''GBM''', '''Glioblastoma''') is the most common and malignant glioma of the brain. It is based on astrocyte cells, is usually located in the cerebral hemispheres and mainly affects adults. It arises either de novo or less often by malignancy of lower grades of astrocytomas (WHO grade II - astrocytoma with a lower degree of malignancy, WHO grade III - anaplastic astrocytoma). GBM therapy is a palliative surgical, radiotherapeutic and chemotherapeutic solution.
| typ = web
[[File:Glioblastoma multiforme - MRT T1 ax.jpg|thumb|Glioblastoma on T1 MR image]]
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref>
[[Soubor:Glioblastoma multiforme - MRT T1 ax.jpg|náhled|Glioblastom na T1 obrazu MR]]
[[Soubor:Glioblastoma multiforme - MRT T2 ax.jpg|náhled|Glioblastom na T2 obrazu MR]]


== Epidemiologie ==
== Epidemiology ==
Glioblastoma multiforme je '''nejčastější primární nádor mozku''' čítající přibližně 12–15 % všech intrakraniálních tumorů a 50–60 % astrocytárních tumorů. Incidence je přibližně stejná na celém světě a to 2–3 nové případy na 100 000 obyvatel za rok.<ref name="epi">{{Citace
Glioblastoma multiforme is '''the most common primary brain tumor''', accounting for approximately 12-15% of all intracranial tumors and 50-60% of astrocytic tumors. The incidence is approximately the same worldwide, with 2-3 new cases per 100,000 population per year. Approximately 350 high-grade gliomas are diagnosed annually in the Czech Republic.  
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref> V České republice je ročně diagnostikováno cca 350 high-grade gliomů. <ref name="Sla"/>


Glioblastoma multiforme (WHO gr. IV) se z high-grade gliomů vyskytuje nejčastěji. Méně často se objevuje anaplastický astrocytom (WHO gr. III). Anaplastické oligodendrogliomy a oligoastrocytomy jsou vzácné.<ref name="Sla"/>
Glioblastoma multiforme (WHO gr. IV) is the most common of the high-grade gliomas. Anaplastic astrocytoma occurs less frequently (WHO gr. III). Anaplastic oligodendrogliomas and oligoastrocytomas are rare.


Dle studie z univerzitní nemocnice v Zurichu jsou muži postiženi častěji v poměru 3:2 nejčastěji v intervalu '''45–70 let'''. Dle Dohrmanovy studie (1976) postihuje GBM děti pouze v 8,8 % případů.<ref name="epi"/>
According to a study from the University Hospital in Zurich, men are more often affected in a 3:2 ratio, most often in the interval of '''45-70 years'''. According to a Dohrman study (1976), GBM affects children in only 8.8% of cases.


Ve Spojených státech je výskyt onemocnění častější u bílé populace.<ref name="epi"/>
In the United States, the disease is more common in the white population.


Pacienti s GBM '''bez terapie umírají do 3 měsíců'''. Pacienti '''optimálně léčení''' (tzn. paliativně chirurgicky, radioterapeuticky a chemoterapeuticky) se dožívají '''v průměru 12 měsíců'''. Méně než 25 % pacientů s GBM přežívá 2 roky a méně než 10 % pacientů přežívá 5 let.<ref name="epi"/>
Patients with GBM '''without therapy die within 3 months'''. '''Optimally treated patients''' (ie palliative surgery, radiotherapy and chemotherapy) '''live for an average of 12 months'''. Less than 25% of patients with GBM survive 2 years and less than 10% of patients survive 5 years.
[[File:Glioblastoma multiforme - MRT T2 ax.jpg|thumb|Glioblastoma on T2 MR image]]


== Etiologie ==
== Etiology ==
Etiologie GBM není ve většině případů známá. Může vzniknout '''následkem rodinné genetické zátěže''' nebo jako následek známého '''genetického syndromu''', např. [[neurofibromatóza|neurofibromatózy]], [[Turcotův syndrom|Turcotova syndromu]] nebo [[Syndrom Li-Fraumeni|Li-Fraumeniho syndromu]].<ref name="cau">{{Citace
The etiology of GBM is unknown in most cases. It can result from a '''family genetic burden''' or as a result of a known '''genetic syndrome''', such as [[neurofibromatosis]], Turcot's syndrome or [[Li-Fraumeni syndrome]].<ref name="cau">{{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| příjmení1 = Bruce
Line 45: Line 28:
</ref>
</ref>


Používání mobilních telefonů a jeho vliv na vznik gliomů mozku je stále předmětem diskuzí. Dle velkých studií není záření mobilních telefonů považováno za rizikový faktor. Jiné studie toto tvrzení zpochybňují, zdůrazňují lobby telekomunikačních společností, které velké studie financovaly, a považují záření mobilních telefonů za významný rizikový faktor, převážně pro děti.<ref name="cau"/><ref>{{Citace
The use of mobile phones and its effect on the development of brain gliomas is still under discussion. According to large studies, cell phone radiation is not considered a risk factor. Other studies challenge this claim, highlighting the lobbies of the telecommunications companies that funded the large studies, and see cell phone radiation as a significant risk factor, especially for children.
| typ = web
| příjmení1 = Morgan
| jméno1 = L. Lloyd
| url = https://www.radiationresearch.org/pdfs/reasons_us.pdf
| název = Cellphones and Brain Tumors 15 Reasons for Concern
| rok = 2009
| citováno = 2012-02-14
}}
</ref>


== Patofyziologie ==
== Pathophysiology ==
Glioblastomy můžeme rozdělit na primární a sekundární. '''Primární glioblastomy''' vznikají de novo, jsou častější (60 % GBM) a objevují se u pacientů nad 50 let. '''Sekundární glioblastomy''' vycházejí z malignizice astrocytomů nižších gradů (WHO grade II – astrocytom s nižším stupněm malignity, WHO grade III – anaplastický astrocytom), jsou méně časté (40 % GBM) a objevují se u mladších pacientů (pod 45 let věku). Na primární a sekundární glioblastomy se tudíž pohlíží jako na '''dvě různé entity''', které se projevují u pacientů různého věku, lišící se částečně svým genetickým podkladem a odpovědí na některé terapie.<ref name="pat">{{Citace
Glioblastomas can be divided into primary and secondary. '''Primary glioblastomas''' develop de novo, are more common (60% GBM) and occur in patients over 50 years of age. '''Secondary glioblastomas''' are based on malignancy of lower grade astrocytomas (WHO grade II - lower grade astrocytoma, WHO grade III - anaplastic astrocytoma), are uncommon (40% GBM) and occur in younger patients (under 45 years of age). Thus, primary and secondary glioblastomas are seen as '''two different entities''' that manifest in patients of different ages, differing in part in their genetic background and response to certain therapies.
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref>


Obě varianty GBM jsou způsobeny nahromaděním velkého množství '''genetických mutací''':
Both variants of GBM are caused by the accumulation of a large number of '''genetic mutations''':


* '''Ztráta heterozygozity''' (LOH, loss of heterozygosity) na chromozomovém raménku '''10q''' se objevuje až v 60–90 % případů GBM a je pro GBM poměrně specifická.
* '''Loss of heterozygosity''' (LOH) on chromosome arm '''10q''' occurs in up to 60-90% of GBM cases and is relatively specific for GBM.


* Mutace v tumor supresorovém genu '''p53''' se objevuje v 25–40 % případů, především u sekundárních GBM.
* Mutations in the tumor suppressor gene '''p53''' occur in 25–40% of cases, mainly in secondary GBMs.


* Klinicky významné mutace v genu pro receptor EGF ('''EGFR''') se projevují jeho zvýšenou aktivitou. Vyskytuje se až ve 40–50 % případů primárních GBM (u sekundárních GBM méně často).
* Clinically significant mutations in the EGF receptor ('''EGFR''') gene are manifested by its increased activity. It occurs in up to 40-50% of cases of primary GBM (less common in secondary GBM).


* Nekontrolovaná buněčná profilerace může být zapříčiněna i mutací genu '''MDM''', jehož produkt váže tumor supresorový p53 a zbavuje tak buňku významného regulačního mechanismu. Podle některých studií je mutace v tomto genu sdružena s horší prognózou.
* Uncontrolled cellular profiling can also be caused by a mutation in the '''MDM''' gene, the product of which binds the tumor suppressor p53 and thus deprives the cell of an important regulatory mechanism. According to some studies, a mutation in this gene is associated with a worse prognosis.


* PDGFR je receptor pro PDGF-alfa (Platelet-derived growth factor–alpha), růstový faktor, který působí jako hlavní mitogen pro gliální buňky. Amplifikace nebo zvýšená exprese '''PDGFR''' se objevuje až v 60 % případů sekundárního GBM.
* PDGFR is a receptor for PDGF-alpha (Platelet-derived growth factor-alpha), a growth factor that acts as a major mitogen for glial cells. Amplification or overexpression of '''PDGFR''' occurs in up to 60% of secondary GBM cases.


* '''PTEN''' (známý též jako MMAC a TEP1) kóduje tyrosin-fosfatázu na chromozomovém raménku 10q. Fosfatáza inhibuje signalizační kaskády. Pokud v důsledku mutace dojde ke ztrátě funkce, buňka začne neřízeně proliferovat. Objevuje se ve 30 % GBM, převážně primárním.
* '''PTEN''' (also known as MMAC and TEP1) encodes a tyrosine phosphatase on chromosome arm 10q. Phosphatase inhibits signaling cascades. If the mutation results in a loss of function, the cell begins to proliferate uncontrollably. It occurs in 30% of GBM, mostly primary.


* Méně časté (zato více maligní) je postižení genů ''MMAC1-E1'', ''MAGE-E1'', ''NRP/B'' (nuclear-restricted protein/brain)
* ''MMAC1-E1, MAGE-E1, NRP / B'' (nuclear-restricted protein / brain) genes are less common (but more malignant).


* Ostatní mutace zahrnují defekty v ''p16'' a ''Rb'' genu.<ref name="pat"/>
* Other mutations include defects in the ''p16'' and ''Rb'' genes.


== Klinický obraz ==
== Clinical manifestation ==
Nejčastěji se GBM projevuje jako '''pomalu progredující neurologický deficit''', většinou svalovou slabostí. Subjektivně si však pacienti nejvíce stěžují na '''bolest hlavy'''<ref name="his">{{Citace
GBM most often manifests as a '''slowly progressing neurological deficit''', mostly muscle weakness. Subjectively, however, patients complain most about '''headaches''' (usually in the morning after waking up). The general symptoms are mostly the result of '''intracranial hypertension''', which includes the already mentioned headache, constipation on the optic papilla, nausea and vomiting, mental disorders and consciousness. Secondary partial or '''generalized seizures''' may occur. In GBM with infratentorial localization, cerebellar or stem symptoms, cranial paresis, dominate.
| typ = web
[[File:AFIP-00405558-Glioblastoma-Radiology.jpg|thumb|Glioblastoma multiforme, on contrast MRI, GBM usually appears as a tumor with an annular hyperintense margin and a central hypointense nucleus of necrotic tissue.]]
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-clinical
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref>
(bývá větší ráno po probuzení).<ref name="phy">{{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-clinical#a0217
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref> Celkové příznaky jsou většinou následkem '''nitrolební hypertenze''', kam patří již zmíněná bolest hlavy, městnání na papile n.&nbsp;optici, nauzea a zvracení, poruchy psychiky a vědomí. Mohou se objevit sekundární parciální nebo generalizované '''epileptické záchvaty'''. U GBM s infratentoriální lokalizací dominuje mozečková nebo kmenová symptomatika, parézy hlavových nervů.<ref name="Sla"/>


== Diagnostika ==
== Diagnostics ==
[[Soubor:AFIP-00405558-Glioblastoma-Radiology.jpg |náhled| px 250 | Glioblastoma multiforme, na kontrastním MRI se GBM obvykle zobrazuje jako nádor s prstenčitým hyperintenzním lemem a centrálním hypointezním jádrem nekrotické tkáně.]]
'''Imaging methods''' are of the greatest importance for the diagnosis of GBM.<ref name="wor">{{Citace
Pro diagnostiku GBM mají největší význam '''zobrazovací metody'''.<ref name="wor">{{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| příjmení1 = Bruce
Line 121: Line 67:
</ref>
</ref>


Na '''[[CT]]''' se glioblastom jeví jako hypodenzní ložisko s periferní prstenčitou zónou zesíleného kontrastu a zónou [[penumbra|penumbry]] mozkového edému.<ref name="wor"/>
On CT, glioblastoma appears as a hypodense lesion with a peripheral annular zone of enhanced contrast and a penumbra zone of cerebral edema.


'''[[MRI]]''' je metodou volby. Typicky je na '''T1'''-váženém obrazu patrna '''prstenčitá hyperintenzita''' a na '''T2'''-váženém obrazu '''edém''' obklopující lézi. Na T1-váženém obrazu je vnitřek léze hypointenzní z důvodu nekrózy. Prstenčitá hyperintenzita při kontrastním vyšetření je tvořena nádorovou masou s bohatou neovaskularizací permeabilní pro kontrastní látku. Z patologických studií bylo prokázáno, že hyperintenzní zóna netvoří okraj nádoru, ale že nádorové buňky zasahují až do dvou centimetrů od tohoto okraje, někdy i dále.<ref name="wor"/>
MRI is the method of choice. Typically, the '''T1'''-weighted image shows '''annular hyperintensity''' and the '''T2'''-weighted image shows edema surrounding the lesion. In the T1-weighted image, the interior of the lesion is hypointense due to necrosis. The annular hyperintensity in the contrast examination consists of a tumor mass with rich neovascularization permeable to the contrast agent. Pathological studies have shown that the hyperintense zone does not form the edge of the tumor, but that the tumor cells extend up to two centimeters from this edge, sometimes beyond.


Ve složitějších případech může dopomoci diagnóze pozitronová emisní tomografie (PET) nebo MR-spektroskopie. '''[[PET]]''' zobrazí zvýšený metabolismus glukózy v dané oblasti. Měření velikosti tumoru po operaci pomocí O-2-[(18)F]fluoroethyl-l-tyrosin (FET) PET má prognostický význam (Pirotha et al). '''[[MR-spektroskopie]]''' zobrazí změny peaků, například zvýšený poměr mezi peakem pro cholin a kreatinin, zvýšený peak pro laktát a snížený pro N-acetylaspartát.<ref name="wor"/>
In more complex cases, positron emission tomography (PET) or MR-spectroscopy may help diagnose. PET displays increased glucose metabolism in the area. Measurement of tumor size after surgery with O-2 - [(18) F] fluoroethyl-1-tyrosine (FET) PET is of prognostic significance (Pirotha et al). '''MR-spectroscopy''' shows changes in peaks, such as increased peak ratio for choline and creatinine, increased peak for lactate and decreased for N-acetylspartate.


Změny na '''EEG''' jsou pro GBM nespecifické.<ref name="wor"/>
'''EEG''' changes are non-GBM specific.


== Histopatologie ==
== Histopathology ==
Jak už sám název glioblastoma multiforme napovídá, je histopatologie tohoto nádoru '''velmi variabilní'''. GBM je tvořeno '''nízce diferencovanými''', '''pleomorfními astrocyty''' se značnými '''buněčnými atypiemi''' a '''četnými mitózami'''. '''Nekróza''' je pro GBM typická. Nápadná je '''mikrovaskulární proliferace'''.<ref name="his">{{Citace
As the name glioblastoma multiforme suggests, the histopathology of this tumor is '''very variable'''. GBM is composed of '''low-differentiated, pleomorphic astrocytes''' with significant '''cellular atypia''' and '''numerous mitoses'''. '''Necrosis''' is typical of GBM. '''Microvascular proliferation''' is noticeable.
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-workup#a0723
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref>


Makroskopicky nádor tvoří '''periferní šedavé nádorové buňky''' a '''centrální žlutá nekróza'''. Barva nekrózy je dána rozpadem myelinu. V nádoru lze vidět stará i recentní '''ložiska krvácení'''.<ref name="his"/>
Macroscopically, the tumor consists of '''peripheral gray tumor cells''' and '''central yellow necrosis'''. The color of necrosis is determined by the breakdown of myelin. Old and recent '''bleeding sites''' can be seen in the tumor.


'''Imunohistochemické barvení''' je u GBM variabilní. Navíc, čím více je nádor dediferencovaný, tím hůře se barví. Nepochybně nejlepším markerem astrocytárních neoplázií je gliální fibrilární acidický protein ('''GFAP'''), který bývá pozitivní při barvení i u agresivních forem GBM. Méně specifické je barvení na '''vimentin''' a '''fibronectin'''.<ref name="his"/>
'''Immunohistochemical staining''' is variable in GBM. In addition, the more the tumor is dedifferentiated, the worse it stains. Undoubtedly the best marker of astrocytic neoplasms is glial fibrillary acidic protein ('''GFAP'''), which is often positive in staining even in aggressive forms of GBM. Less specific is staining for '''vimentin''' and '''fibronectin'''.


GBM má tendenci k '''lokální invazivitě''', přičemž se šíří podél bílé hmoty jako je corpus callosum, capsula interna, radiatio optica, přední komisura, fornix a v subependymální oblasti. To může při zobrazování budit dojem mnohotných ložisek glioblastomu. Skutečně mnohotná, independentní ložiska glioblastomu se objevují pouze asi ve 2–7 % případů. Přestože nádor roste značně infiltrativně, '''nemá tendenci''' invadovat subarachnoidální prostory, tedy ani '''metastazovat''' přes mozkomíšní mok. Podobně hematogenní metastázy do extraneurálních tkání jsou velmi vzácné a to u pacientů bez chirurgické intervence.<ref name="sta">{{Citace
GBM tends to be '''invasive locally''', spreading along white matter such as the corpus callosum, internal capsule, radiatio optica, anterior commissure, fornix, and in the subependymal region. This may give the impression of multiple glioblastoma foci on imaging. Truly multiple, independent foci of glioblastoma occur in only about 2-7% of cases. Although the tumor grows highly infiltratively, it does not tend to invade the subarachnoid spaces, nor does it metastasize through the cerebrospinal fluid. Similarly, hematogenous metastases to extraneural tissues are very rare in patients without surgery.<ref name="sta">{{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| příjmení1 = Bruce
Line 156: Line 93:
</ref>
</ref>


== Terapie ==
== Therapy ==
=== Základní algoritmus léčby ===
=== Basic treatment algorithm ===
V současné době lze léčit glioblastom pouze '''paliativně'''.<ref name="med"/> Základem je '''radikální chirurgická resekce'''. Cílem chirurgické intervence je zmenšit nádorovou masu a snížit tak tlak na okolní struktury, umožnit histopatologickou diagnózu nádoru a facilitovat účinek adjuvantní terapie.<ref name="sur">{{Citace
At present, glioblastoma can only be treated with '''palliative care'''. The basis is '''radical surgical resection.''' The aim of the surgical intervention is to reduce the tumor mass and thus reduce the pressure on the surrounding structures, to enable the histopathological diagnosis of the tumor and to facilitate the effect of adjuvant therapy. Surgery is followed by adjuvant radiotherapy (standard fractional conformational radiotherapy, 60 Gy) and concomitant or (stand-alone) adjuvant chemotherapy with '''Temozolomide''' (an orally administered alkylating agent). '''Concomitant chemoradiotherapy''' seems to be the most effective (Stupp et al). Concomitant chemoradiotherapy is followed by 6 cycles of adjuvant chemotherapy. In patients older than 70 years, it is recommended to choose only one of the modalities, ie only chemotherapy or only radiotherapy, due to the aggressiveness of the therapy. According to some studies, therapy tends more in favor of radiotherapy for longer patient survival (Scott et al).
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment#a1128
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref> Na chirurgii nasedá adjuvantní radioterapie<ref name="med"/> (standardní frakcionace konformní radioterapie, 60 Gy)<ref name="Sla">{{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Šlampa
| jméno1 = Pavel
| příjmení2 = Burkoň
| jméno2 = Petr
| příjmení3 = Komínek
| jméno3 = Libor
| url = https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/glioblastom-prehled-lecby-454084
| název = Glioblastom přehled léčby
| rok = 2010
| datum_revize = 3.9.2010
| citováno = 2012-02-16
}}
</ref> a konkomitantní nebo (samostatná) adjuvantní chemoterapie '''Temozolomidem''' (perorálně podávané alkylační činidlo). Nejúčinnější se zdá být '''konkomitantní chemoradioterapie''' (Stupp et al). Po konkomitantní chemoradioterapii následuje 6 cyklů adjuvantní chemoterapie.<ref name="Sla"/> U pacientů starších 70 let se pro agresivitu terapie doporučuje volit pouze jednu z modalit, tedy pouze chemoterapii nebo pouze radioterapii. Dle některých studií se kloní terapie více ve prospěch radioterapie pro delší přežití pacientů (Scott et al).<ref name="med">{{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref>


Medián recidivy nádoru po standardní terapii je přibližně 7 měsíců. Poté se přistupuje individuálně k výběru jednotlivých modalit, tzn. chirurgickému řešení, radioterapii, chemoterapii či '''biologické a experimentální léčbě'''.<ref name="med"/>
The median tumor recurrence after standard therapy is approximately 7 months. Then the selection of individual modalities is approached individually, ie. surgical treatment, radiotherapy, chemotherapy or '''biological and experimental treatment'''.


Pro zajištění optimální léčebné strategie je vhodná spolupráce neurologů, neurochirurgů, neuroonkologů a radiačních onkologů.<ref name="con">{{Citace
The cooperation of neurologists, neurosurgeons, neurooncologists and radiation oncologists is appropriate to ensure an optimal treatment strategy.
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment#a1129
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref>


=== Symptomatická léčba ===
=== Symptomatic treatment ===
Symptomatická léčba doplňuje léčbu paliativní. Záchvaty se kompenzují '''levetiracetamem''' (Keppra®), '''phenytoinem''' (Dilantin®) nebo '''carbamazepinem''' (Tegretol®). Levetiracetam narozdíl od zbývajících dvou nemá účinek na systém cytochromu P450 a neinterferuje proto s chemoterapií. Vazogenní edém mozku se kompenzuje '''kortikoidy''' (dexametazon) často v kombinaci a '''antiulcerózními léky''' (famotidin, ranitidin).<ref name="med">{{Citace
Symptomatic treatment complements palliative care. Seizures are compensated by '''levetiracetam''' (Keppra®), '''phenytoin''' (Dilantin®) or '''carbamazepine''' (Tegretol®). Lunlike the other two, evetiracetam has no effect on the cytochrome P450 system and therefore does not interfere with chemotherapy. Vasogenic brain edema is compensated by '''corticoids''' (dexamethasone) often in combination with '''antiulcer drugs''' (famotidine, ranitidine).
| typ = web
| příjmení1 = Bruce
| jméno1 = Jeffrey N
| url = https://emedicine.medscape.com/article/283252-medication
| název = Glioblastoma Multiforme
| datum_revize = 2011
| citováno = 2012-02-13
}}
</ref>


=== Biologická léčba ===
=== Biological treatment ===
V současnosti (3.9.2010) je cílená biologická léčba ve fázi klinických studií. Nadějně vypadají preparáty '''bevacizumab''' a cilengitid. Bevacizumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti [[VEGF]]. Ve studiích bylo díky bevacizumabu dosáhnuto vyššího radiologického efektu. Dobré výsledky ukazuje i kombinace s irinotekanem. '''Cilengitid''' je relativně nové léčivo patřící do skupiny inhibitorů integrinu. Integriny fungují jako buněčné receptory na povrchu buněk, přičemž po navázání cilengitidu dochází k inhibici růstu nádoru a angiogeneze.<ref name="Sla"/>
Currently (September 3, 2010), targeted biological therapy is in the phase of clinical trials. Bevacizumab and cilengitide look promising. '''Bevacizumab''' is a humanized anti-VEGF monoclonal antibody. In studies, bevacizumab had a higher radiological effect. The combination with irinotecan also shows good results. '''Cilengitide''' is a relatively new drug belonging to the group of integrin inhibitors. Integrins act as cell receptors on the cell surface, inhibiting tumor growth and angiogenesis upon binding of cilengitide.


V nedávné studii (Wernicke et al) byla prokázána exprese prostatického specifického membránového antigenu ('''PSMA''') v cévách nádoru, který by mohl být využít jako cíl pro biologickou léčbu.<ref name="med"/>
A recent study (Wernicke et al) demonstrated the expression of prostate specific membrane antigen ('''PSMA''') in tumor vessels that could be used as a target for biologic therapy.


<noinclude>
== Links ==
== Odkazy ==
*[[ws:Glioblastoma multiforme]]
=== Související články ===
* [[Astrocytom]]
* [[Gliomy mozku]]


=== Externí odkazy ===
=== External links ===
* [http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2010/06/15.pdf Neurologie pro praxi - kazuistika]
* [http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2010/06/15.pdf Neurologie pro praxi - kazuistika]
* [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf Pediatrie pro praxi - kazuistika]
* [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf Pediatrie pro praxi - kazuistika]
=== References ===
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ Skočit nahoru k:a b c d BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ Skočit nahoru k:a b c d e f ŠLAMPA, Pavel, Petr BURKOŇ a Libor KOMÍNEK. ''Glioblastom přehled léčby''<nowiki> [online]. ©2010. Poslední revize 3.9.2010, [cit. 2012-02-16]. <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/glioblastom-prehled-lecby-454084>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ Skočit nahoru k:a b BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-clinical>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ MORGAN, L. Lloyd. ''Cellphones and Brain Tumors 15 Reasons for Concern''<nowiki> [online]. ©2009. [cit. 2012-02-14]. <https://www.radiationresearch.org/pdfs/reasons_us.pdf>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ Skočit nahoru k:a b BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ Skočit nahoru k:a b c d BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-clinical>. Chybná citace: Neplatná značka </nowiki><code><nowiki><ref></nowiki></code>; název „his“ použit vícekrát s různým obsahem]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-clinical#a0217>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ Skočit nahoru k:a b c d e BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-workup>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-workup>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ Skočit nahoru k:a b c d e f BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment>. Chybná citace: Neplatná značka </nowiki><code><nowiki><ref></nowiki></code>; název „med“ použit vícekrát s různým obsahem]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment#a1128>.</nowiki>]
# [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/08.pdf ↑ BRUCE, Jeffrey N. ''Glioblastoma Multiforme''<nowiki> [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment#a1129>.</nowiki>]
[[Category:Neurosurgery]]
[[Category:Neurology]]
[[Category:Oncology]]
[[Category:Pathology]]

Latest revision as of 19:27, 29 June 2022

Glioblastoma multiforme (GBM, Glioblastoma) is the most common and malignant glioma of the brain. It is based on astrocyte cells, is usually located in the cerebral hemispheres and mainly affects adults. It arises either de novo or less often by malignancy of lower grades of astrocytomas (WHO grade II - astrocytoma with a lower degree of malignancy, WHO grade III - anaplastic astrocytoma). GBM therapy is a palliative surgical, radiotherapeutic and chemotherapeutic solution.

Glioblastoma on T1 MR image

Epidemiology[edit | edit source]

Glioblastoma multiforme is the most common primary brain tumor, accounting for approximately 12-15% of all intracranial tumors and 50-60% of astrocytic tumors. The incidence is approximately the same worldwide, with 2-3 new cases per 100,000 population per year. Approximately 350 high-grade gliomas are diagnosed annually in the Czech Republic.

Glioblastoma multiforme (WHO gr. IV) is the most common of the high-grade gliomas. Anaplastic astrocytoma occurs less frequently (WHO gr. III). Anaplastic oligodendrogliomas and oligoastrocytomas are rare.

According to a study from the University Hospital in Zurich, men are more often affected in a 3:2 ratio, most often in the interval of 45-70 years. According to a Dohrman study (1976), GBM affects children in only 8.8% of cases.

In the United States, the disease is more common in the white population.

Patients with GBM without therapy die within 3 months. Optimally treated patients (ie palliative surgery, radiotherapy and chemotherapy) live for an average of 12 months. Less than 25% of patients with GBM survive 2 years and less than 10% of patients survive 5 years.

Glioblastoma on T2 MR image

Etiology[edit | edit source]

The etiology of GBM is unknown in most cases. It can result from a family genetic burden or as a result of a known genetic syndrome, such as neurofibromatosis, Turcot's syndrome or Li-Fraumeni syndrome.[1]

The use of mobile phones and its effect on the development of brain gliomas is still under discussion. According to large studies, cell phone radiation is not considered a risk factor. Other studies challenge this claim, highlighting the lobbies of the telecommunications companies that funded the large studies, and see cell phone radiation as a significant risk factor, especially for children.

Pathophysiology[edit | edit source]

Glioblastomas can be divided into primary and secondary. Primary glioblastomas develop de novo, are more common (60% GBM) and occur in patients over 50 years of age. Secondary glioblastomas are based on malignancy of lower grade astrocytomas (WHO grade II - lower grade astrocytoma, WHO grade III - anaplastic astrocytoma), are uncommon (40% GBM) and occur in younger patients (under 45 years of age). Thus, primary and secondary glioblastomas are seen as two different entities that manifest in patients of different ages, differing in part in their genetic background and response to certain therapies.

Both variants of GBM are caused by the accumulation of a large number of genetic mutations:

  • Loss of heterozygosity (LOH) on chromosome arm 10q occurs in up to 60-90% of GBM cases and is relatively specific for GBM.
  • Mutations in the tumor suppressor gene p53 occur in 25–40% of cases, mainly in secondary GBMs.
  • Clinically significant mutations in the EGF receptor (EGFR) gene are manifested by its increased activity. It occurs in up to 40-50% of cases of primary GBM (less common in secondary GBM).
  • Uncontrolled cellular profiling can also be caused by a mutation in the MDM gene, the product of which binds the tumor suppressor p53 and thus deprives the cell of an important regulatory mechanism. According to some studies, a mutation in this gene is associated with a worse prognosis.
  • PDGFR is a receptor for PDGF-alpha (Platelet-derived growth factor-alpha), a growth factor that acts as a major mitogen for glial cells. Amplification or overexpression of PDGFR occurs in up to 60% of secondary GBM cases.
  • PTEN (also known as MMAC and TEP1) encodes a tyrosine phosphatase on chromosome arm 10q. Phosphatase inhibits signaling cascades. If the mutation results in a loss of function, the cell begins to proliferate uncontrollably. It occurs in 30% of GBM, mostly primary.
  • MMAC1-E1, MAGE-E1, NRP / B (nuclear-restricted protein / brain) genes are less common (but more malignant).
  • Other mutations include defects in the p16 and Rb genes.

Clinical manifestation[edit | edit source]

GBM most often manifests as a slowly progressing neurological deficit, mostly muscle weakness. Subjectively, however, patients complain most about headaches (usually in the morning after waking up). The general symptoms are mostly the result of intracranial hypertension, which includes the already mentioned headache, constipation on the optic papilla, nausea and vomiting, mental disorders and consciousness. Secondary partial or generalized seizures may occur. In GBM with infratentorial localization, cerebellar or stem symptoms, cranial paresis, dominate.

Glioblastoma multiforme, on contrast MRI, GBM usually appears as a tumor with an annular hyperintense margin and a central hypointense nucleus of necrotic tissue.

Diagnostics[edit | edit source]

Imaging methods are of the greatest importance for the diagnosis of GBM.[2]

On CT, glioblastoma appears as a hypodense lesion with a peripheral annular zone of enhanced contrast and a penumbra zone of cerebral edema.

MRI is the method of choice. Typically, the T1-weighted image shows annular hyperintensity and the T2-weighted image shows edema surrounding the lesion. In the T1-weighted image, the interior of the lesion is hypointense due to necrosis. The annular hyperintensity in the contrast examination consists of a tumor mass with rich neovascularization permeable to the contrast agent. Pathological studies have shown that the hyperintense zone does not form the edge of the tumor, but that the tumor cells extend up to two centimeters from this edge, sometimes beyond.

In more complex cases, positron emission tomography (PET) or MR-spectroscopy may help diagnose. PET displays increased glucose metabolism in the area. Measurement of tumor size after surgery with O-2 - [(18) F] fluoroethyl-1-tyrosine (FET) PET is of prognostic significance (Pirotha et al). MR-spectroscopy shows changes in peaks, such as increased peak ratio for choline and creatinine, increased peak for lactate and decreased for N-acetylspartate.

EEG changes are non-GBM specific.

Histopathology[edit | edit source]

As the name glioblastoma multiforme suggests, the histopathology of this tumor is very variable. GBM is composed of low-differentiated, pleomorphic astrocytes with significant cellular atypia and numerous mitoses. Necrosis is typical of GBM. Microvascular proliferation is noticeable.

Macroscopically, the tumor consists of peripheral gray tumor cells and central yellow necrosis. The color of necrosis is determined by the breakdown of myelin. Old and recent bleeding sites can be seen in the tumor.

Immunohistochemical staining is variable in GBM. In addition, the more the tumor is dedifferentiated, the worse it stains. Undoubtedly the best marker of astrocytic neoplasms is glial fibrillary acidic protein (GFAP), which is often positive in staining even in aggressive forms of GBM. Less specific is staining for vimentin and fibronectin.

GBM tends to be invasive locally, spreading along white matter such as the corpus callosum, internal capsule, radiatio optica, anterior commissure, fornix, and in the subependymal region. This may give the impression of multiple glioblastoma foci on imaging. Truly multiple, independent foci of glioblastoma occur in only about 2-7% of cases. Although the tumor grows highly infiltratively, it does not tend to invade the subarachnoid spaces, nor does it metastasize through the cerebrospinal fluid. Similarly, hematogenous metastases to extraneural tissues are very rare in patients without surgery.[3]

Therapy[edit | edit source]

Basic treatment algorithm[edit | edit source]

At present, glioblastoma can only be treated with palliative care. The basis is radical surgical resection. The aim of the surgical intervention is to reduce the tumor mass and thus reduce the pressure on the surrounding structures, to enable the histopathological diagnosis of the tumor and to facilitate the effect of adjuvant therapy. Surgery is followed by adjuvant radiotherapy (standard fractional conformational radiotherapy, 60 Gy) and concomitant or (stand-alone) adjuvant chemotherapy with Temozolomide (an orally administered alkylating agent). Concomitant chemoradiotherapy seems to be the most effective (Stupp et al). Concomitant chemoradiotherapy is followed by 6 cycles of adjuvant chemotherapy. In patients older than 70 years, it is recommended to choose only one of the modalities, ie only chemotherapy or only radiotherapy, due to the aggressiveness of the therapy. According to some studies, therapy tends more in favor of radiotherapy for longer patient survival (Scott et al).

The median tumor recurrence after standard therapy is approximately 7 months. Then the selection of individual modalities is approached individually, ie. surgical treatment, radiotherapy, chemotherapy or biological and experimental treatment.

The cooperation of neurologists, neurosurgeons, neurooncologists and radiation oncologists is appropriate to ensure an optimal treatment strategy.

Symptomatic treatment[edit | edit source]

Symptomatic treatment complements palliative care. Seizures are compensated by levetiracetam (Keppra®), phenytoin (Dilantin®) or carbamazepine (Tegretol®). Lunlike the other two, evetiracetam has no effect on the cytochrome P450 system and therefore does not interfere with chemotherapy. Vasogenic brain edema is compensated by corticoids (dexamethasone) often in combination with antiulcer drugs (famotidine, ranitidine).

Biological treatment[edit | edit source]

Currently (September 3, 2010), targeted biological therapy is in the phase of clinical trials. Bevacizumab and cilengitide look promising. Bevacizumab is a humanized anti-VEGF monoclonal antibody. In studies, bevacizumab had a higher radiological effect. The combination with irinotecan also shows good results. Cilengitide is a relatively new drug belonging to the group of integrin inhibitors. Integrins act as cell receptors on the cell surface, inhibiting tumor growth and angiogenesis upon binding of cilengitide.

A recent study (Wernicke et al) demonstrated the expression of prostate specific membrane antigen (PSMA) in tumor vessels that could be used as a target for biologic therapy.

Links[edit | edit source]

External links[edit | edit source]

References[edit | edit source]

  1. ↑ BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview>.
  2. ↑ Skočit nahoru k:a b c d BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview>.
  3. ↑ Skočit nahoru k:a b c d e f ŠLAMPA, Pavel, Petr BURKOŇ a Libor KOMÍNEK. Glioblastom přehled léčby [online]. ©2010. Poslední revize 3.9.2010, [cit. 2012-02-16]. <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/glioblastom-prehled-lecby-454084>.
  4. ↑ Skočit nahoru k:a b BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-clinical>.
  5. ↑ MORGAN, L. Lloyd. Cellphones and Brain Tumors 15 Reasons for Concern [online]. ©2009. [cit. 2012-02-14]. <https://www.radiationresearch.org/pdfs/reasons_us.pdf>.
  6. ↑ Skočit nahoru k:a b BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-overview>.
  7. ↑ Skočit nahoru k:a b c d BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-clinical>. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „his“ použit vícekrát s různým obsahem
  8. ↑ BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-clinical#a0217>.
  9. ↑ Skočit nahoru k:a b c d e BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-workup>.
  10. ↑ BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-workup>.
  11. ↑ Skočit nahoru k:a b c d e f BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment>. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „med“ použit vícekrát s různým obsahem
  12. ↑ BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment#a1128>.
  13. ↑ BRUCE, Jeffrey N. Glioblastoma Multiforme [online]. Poslední revize 2011, [cit. 2012-02-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/283252-treatment#a1129>.