Doppler effect: Difference between revisions
Feedback

From WikiLectures

(moved Doppler effect to Doppler Effect: typo)
 
mNo edit summary
Line 1: Line 1:
#REDIRECT [[Doppler Effect]]
#REDIRECT [[Doppler Effect]]'''Dopplerův jev''' představuje změnu detekované frekvence vlnění, jsou-li zdroj a detektor ve vzájemném pohybu. Fyzikální podstatou Dopplerova jevu je skládání rychlosti vlnění s rychlostí vzájemného pohybu zdroje a detektoru. Jev se uplatňuje pro libovolné vlnění, tedy zejména akustické i elektromagnetické. Poprvé byl popsán Christianem Dopplerem jako posuv spektrálních čar u rotujících dvojhvězd, kde se spektrum hvězdy pohybující se směrem k nám posouvalo směrem k modrému konci a spektrum hvězdy pohybující se od nás k červenému konci spektra. Pro medicínu je zdaleka tím nejdůležitějším Dopplerův jev při odrazu [[ultrazvuk]]u od pohybujících se částic, zejména pak [[červené krvinky|červených krvinek]].
 
Typickou situací použítí v medicíně je stojící pozorovatel, tedy pevně umístěný detektor, a pohybující se zdroj, tedy tkáň odrážející na něj dopadající vlnění. Pro [[vlnová délka|vlnovou délku]] detekovaného vlnění potom platí:
::<math> \lambda = \lambda_0 \pm \frac{v_{zdr}}{f_0} </math>
Znaménko se určuje podle toho, zda se zdroj zvuku vzdaluje (+) nebo přibližuje (-) k detektoru, λ<sub>0</sub> je vlnová délka vlnění, které opouští zdroj, f<sub>0</sub>=původní frekvence tohoto vlnění vlnění a v<sub>zdr</sub> je rychlost zdroje.
 
Základním použitím je zjišťování toku [[krev|krve]]. Typickým spojení barevně kódované informace o toku krve do ultrazvukového snímku v B&nbsp;módu, tzv. duplexní sono. V [[Angiologie|angiologii]] se využívají i tužkové průtokoměry, které pouze detekují pohyb a signalizují jej pomocí zvukového výstupu.
 
Uspořádání je v tomto případě poněkud složitější. Vlnění je vysláno sondou a dopadá na tkáň, která funguje jako "detektor". Ve tkáni se již s posunutou frekvencí odrazí a jako vlnění od pohybujícího se zdroje se vrací zpět k sondě, která funguje současně i jako detektor. Tedy dochází ke dvěma posuvům frekvence. Pro rozdíl mezi detekovanou a vyslanou frekvencí platí vztah:
::<math> \Delta f = \frac{2 v f_0}{c} \cos \alpha</math>,
kde '''''v''''' je rychlost pohybu tkáně, '''''c''''' je rychlost vlnění a '''''&alpha;''''' je úhel, který svírá vektor rychlosti pohybu tkáně s osou sondy.<noinclude>
 
===Související články===
*[[Dopplerovská ultrasonografie v medicíně]] • [[Dopplerovská ultrasonografie]]
*[[Dopplerovská zobrazení]]
*[[Dopplerovská echokardiografie]] • [[Transkraniální dopplerovská ultrasonografie]] • [[Fetální Dopplerometrie]] • [[Dopplerovský průtokoměr]]
===Použitá literatura===
{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 9788024626451
| příjmení1 = Beneš
| jméno1 = Jiří
| příjmení2 = Jirák
| jméno2 = Daniel
| příjmení3 = Vítek
| jméno3 = František
| kolektiv = ano
| titul = Základy lékařské fyziky
| vydání = 4
| rok = 2015
| rozsah = 322
}}</noinclude>[[Kategorie:Akustika]] [[Kategorie:Biofyzika]] [[Kategorie:Radiodiagnostika]]

Revision as of 11:38, 20 November 2022

Redirect to:

Dopplerův jev představuje změnu detekované frekvence vlnění, jsou-li zdroj a detektor ve vzájemném pohybu. Fyzikální podstatou Dopplerova jevu je skládání rychlosti vlnění s rychlostí vzájemného pohybu zdroje a detektoru. Jev se uplatňuje pro libovolné vlnění, tedy zejména akustické i elektromagnetické. Poprvé byl popsán Christianem Dopplerem jako posuv spektrálních čar u rotujících dvojhvězd, kde se spektrum hvězdy pohybující se směrem k nám posouvalo směrem k modrému konci a spektrum hvězdy pohybující se od nás k červenému konci spektra. Pro medicínu je zdaleka tím nejdůležitějším Dopplerův jev při odrazu ultrazvuku od pohybujících se částic, zejména pak červených krvinek.

Typickou situací použítí v medicíně je stojící pozorovatel, tedy pevně umístěný detektor, a pohybující se zdroj, tedy tkáň odrážející na něj dopadající vlnění. Pro vlnovou délku detekovaného vlnění potom platí:

Znaménko se určuje podle toho, zda se zdroj zvuku vzdaluje (+) nebo přibližuje (-) k detektoru, λ0 je vlnová délka vlnění, které opouští zdroj, f0=původní frekvence tohoto vlnění vlnění a vzdr je rychlost zdroje.

Základním použitím je zjišťování toku krve. Typickým spojení barevně kódované informace o toku krve do ultrazvukového snímku v B módu, tzv. duplexní sono. V angiologii se využívají i tužkové průtokoměry, které pouze detekují pohyb a signalizují jej pomocí zvukového výstupu.

Uspořádání je v tomto případě poněkud složitější. Vlnění je vysláno sondou a dopadá na tkáň, která funguje jako "detektor". Ve tkáni se již s posunutou frekvencí odrazí a jako vlnění od pohybujícího se zdroje se vrací zpět k sondě, která funguje současně i jako detektor. Tedy dochází ke dvěma posuvům frekvence. Pro rozdíl mezi detekovanou a vyslanou frekvencí platí vztah:

,

kde v je rychlost pohybu tkáně, c je rychlost vlnění a α je úhel, který svírá vektor rychlosti pohybu tkáně s osou sondy.

Související články

Použitá literatura

Kategorie:Akustika Kategorie:Biofyzika Kategorie:Radiodiagnostika