|
|
(2 intermediate revisions by 2 users not shown) |
Line 1: |
Line 1: |
| '''Radioimunoanalýza (RIA)''' neboli '''radioimunologická stanovení''' zahrnují takové metody radioizotopové mikroanalýzy, jejichž základem je imunochemická reakce [[antigen]]u se specifickou [[protilátka|protilátkou]] (Ab), prováděná in vitro v přítomnosti vhodné radioaktivně značené sloučeniny jako radioindikátoru, který umožňuje kvantifikaci stanovení na základě určení distribuce aktivity.<ref name="test">{{Cite
| |
| | type = web
| |
| | surname1 = -
| |
| | url = http://orion.sci.muni.cz/virtuallab/dokumenty/pdf/Radioimunoanalyza.pdf
| |
| | source_name = Radioimunoanalýza (RIA)
| |
| | cited = 2013-05-18
| |
| }}
| |
| ,</ref>
| |
|
| |
|
| == Historie ==
| |
| Metoda, pomocí které byla poprvé změřena hladina [[inzulin]]u v krvi in vitro, byla vyvinuta v 50. letech 20. století v USA. Jednalo se vůbec o první kvantitativní stanovení hladiny [[hormon]]u v krvi. Za tento objev obdržela Rosalyn Sussman Yalow v roce 1977 Nobelovu cenu za medicínu. Tím, že bylo možné přesně změřit hladinu inzulinu v krvi, se léčba [[Diabetes mellitus|diabetu mellites]] posunula o výrazný kus dopředu.<br />
| |
|
| |
| == Princip metody ==
| |
| Jedná se o kompetitivní imunoreakci, tzn. značený antigen soupeří o vazebná místa na protilátce, která se v reakční směsi nachází v omezeném množství, s neznačeným antigenem. Stanovovaná látka je v tomto případě neznačený antigen, další antigen je značen např. radioaktivním izotopem iodu (<sup>125</sup>I,<sup>131</sup>I) pro proteinové antigeny, či tritiem nebo <sup>14</sup>C pro nízkomolekulární látky. Výsledkem reakce je vznik dvou komplexů: značený antigen-protilátka (Ag*-Ab) a neznačený antigen-protilátka (Ag-Ab). Množství značeného komplexu (Ag*-Ab) je nepřímo úměrné množství stanovovaného antigenu, čili čím více stanovované látky se ve vzorku nachází, tím menší množství značeného komplexu vznikne a tím menší bude výsledný signál. Toto si lze jednoduše vysvětlit tím, že značené antigeny se nenavážou na protilátku pro nedostatek vazebných míst, která obsadí neznačený antigen. Z uvedených poznatků také vyplývá, že se v reakční směsi nacházejí i volné formy Ag a Ag*. Celková reaktivita (T) se tak rozdělí do dvou frakcí – vázané (B) a volné (F), přičemž platí: T = B + F.
| |
|
| |
| == Postup metody ==
| |
| Pro kvantitativní stanovení určité látky ve vyšetřovaném vzorku je třeba vytvořit kalibrační křivku, která odráží závislost výsledného signálu na známé [[koncentrace|koncentraci]] dané látky. Kalibrační křivku připravujeme z tzv. standardů. Nedílnou součástí stanovení jsou i kontroly, kde předem známe velikost [[radioaktivita|radioaktivity]].
| |
|
| |
| '''Solid-phase RIA (ve zkumavkách)'''
| |
| # Do zkumavek potažených specifickou protilátkou napipetujeme jednotlivé standardy a neznámé vzorky. Kontroly napipetujeme do nepotahovaných zkumavek.
| |
| # Do každé zkumavky přidáme ve stejném množství radioindikátor (Ag*).
| |
| # Promícháme a necháme inkubovat.
| |
| # Po dostatečně dlouhé době odsajeme reakční směs.
| |
| # Měříme vázanou (B) a volnou (F) radioaktivitu na gamačítači.
| |
|
| |
| Pozn.: Separaci imunokomplexu lze provést i jinými způsoby, např. pomocí [[elektroforéza|elektroforézy]], ionexové [[chromatografie]] atd.<br />
| |
| === Příklady využití RIA v praxi <ref name="test1">{{Cite
| |
| | type = web
| |
| | surname1 = -
| |
| | url = http://imunologie.lf2.cuni.cz/soubory_vyuka/imunoreakce.pdf
| |
| | source_name = Imunoreakce se značenými protilátkami
| |
| | cited = 2013-05-18
| |
| }},</ref> ===
| |
|
| |
| * endokrinologie (hladiny hormonů) v krvi
| |
| * digitoxin nebo digoxin u pacientů, kteří berou tyto léky
| |
| * toxikologie: průkaz přítomnosti drog
| |
| * krevní [[transfuze]]: přítomnost povrchového antigenu [[hepatitida B|hepatitidy B]] (HBsAg) v darované krvi
| |
| * imunologie: anti-DNA protilátky u systémového lupus erythematosus ([[SLE]]).
| |
| === Výhody a nevýhody RIA ===
| |
| Hlavními výhodami této metody jsou vysoká citlivost a možnost automatizace. Nevýhodou je nutnost separačního mezistupně, dále nákladné zařízení nutné pro provádění této metody a v neposlední řadě rizika spojená s manipulací s radioaktivní látkou.
| |
|
| |
| <noinclude>
| |
|
| |
| == Links ==
| |
| === Related articles ===
| |
| * [[ELISA]]
| |
| === External links ===
| |
| * [https://www.wikipedia.org/ Wikipedia]
| |
| * http://biochemie.upol.cz/doc/skripta/imch/9_Radioimunoanalyza.pdf
| |
| * http://imunologie.lf2.cuni.cz/soubory_vyuka/imunoreakce.pdf
| |
| === Reference ===
| |
| <references />
| |
| </noinclude>
| |
|
| |
| [[Category:Chemistry]]
| |
| [[Category:Genetics]]
| |