Airborne disease

Under construction / Forgotten

This article was marked by its author as Under construction, but the last edit is older than 30 days. If you want to edit this page, please try to contact its author first (you fill find him in the history). Watch the discussion as well. If the author will not continue in work, remove the template {{Under construction}} and edit the page. Last update: Saturday, 21 Jan 2023 at 6.20 pm.

Nákazy, kde branou výstupu agens ze zdroje jsou obvykle horní cesty dýchací, ze kterých dochází k vylétávání infikovaných kapének při kýchání, kašlání nebo mluvení.

• Původcem nákaz jsou viry, bakterie i paraziti.
• Zdrojem onemocnění bývá člověk, zvíře, zevní prostředí (legionely, plísně).

Šíření nákaz

Při šíření infekce záleží na velikosti kapének:

• kapénky větší než 100 μm klesají k zemi a vysychají – tvoří kontaminovaný prach, který může být vdechnut nebo se do organismu dostat kontaktní cestou,
• kapénky menší než 100 μm zůstávají ve vzduchu,
• zcela malé kapičky menší než 5 μm okamžitě vysychají, přetrvávají velmi dlouhou dobu ve vzduchu – při vdechnutí se dostávají až do alveolů a neuplatní se proti nim obranný mechanismus řasinkového epitelu.

Nákazy bývají přenášeny:

1. Přímo – přenos kapénkovou cestou – přímý přenos vzduchem na vzdálenost 1–1,5 m. Tento způsob přepravy mají v oblibě akutní respirační infekce (chřipka, parachřipka, koronavirus a.j.).
2. Nepřímo – kontaminované předměty, záleží na velikosti kapénky – malé letí dál (vzdušným prouděním daleko od zdroje nákazy), velké klesnou (infekční prach).

Klinické projevy

1. Infekce horních a dolních cest dýchacích – (akutní respirační onemocnění, pertuse, diftérie, plicní TBC) – rýma, kašel, bolest v krku.
2. Infekce mimo dýchací cesty – pomnožení v HCD, lymfatickou cestou do krve a orgánů – exantémová onemocnění (varicella, spalničky, zarděnky, spála), příušnice, meningitida.

Výskyt

Celosvětový, v mírném pásmu sezonní, chřipka – podzim, zima, jaro.

Nejčastější vzdušné nákazy

Viry

• Mononukleóza (EB virus),
• plané neštovice (pásový opar),
• příušnice, zarděnky, spalničky,
• akutní respirační onemocnění – chřipka (shiftové, driftové změny), parainfluenza, adenoviry, RS viry, rheoviry, rhinoviry, coxsackie, echoviry, Mycoplasma pneumoniae – hlavně u oslabených jedinců.

Bakterie

• TBC (Mycobakterium tuberculosis),
• difterie (Corynebakterium diphteriae),
• pertusse, parapertusse (Bordatella pertussis,parapertussis),
• haemofilus B – epiglottitis, meningitis,
• meningokoky (Neisserie meningitis) – 20 % bacilonosičství, šíření v uzavřených kolektivech,
• streptokoky (Streptococcus pneumoniae,Str. pyogenes) – angína, spála, pneumonie,
• legionely – zdroj – vnější prostředí (voda, stavební prach, vyschlé bahno), přenos – aspirace prachu, aerosolu, u oslabených lidí nebo např. alkoholiků se projevuje jako legionářská nemoc – 20 % smrtnost (pneumonie), nebezpečím bývají klimatizované místnosti. Lehčí formou je Pontiacká horečka – projevuje se chřipkovými příznaky, trvá 3–4 dny. Aféra u nás, která na tuto nákazu upozornila – IKEM v Krči, transplantační centrum, kde zemřelo 6 pacientů po operaci, nakazili se z instantních nápojů (voda z kohoutku) – dnes se tam používá už jen voda balená.

Epidemiologická opatření

Většinou nespecifická, hlavně snaha zabránit vzdušné nákaze, správná životospráva, vitaminy, pohyb.

Prevence

Hlavní prevencí je očkování, v současné době se očkuje proti těmto vzdušně přenášeným nemocem:

• v rámci pravidelného očkování – difterie, pertusse, hemofilus B, spalničky, zarděnky, příušnice,
• na vyžádání – chřipka, meningokok, pneumokok, TBC.

Odkazy

Použitá literatura

• SCHEJBALOVÁ, M. Epidemiologie infekčních onemocnění. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK.