Nutrition of children: Difference between revisions
Feedback

From WikiLectures

(original text from : https://www.wikiskripta.eu/index.php?curid=14272)
 
(Blanked the page)
Tag: Blanking
 
Line 1: Line 1:
{{under construction}}


Výživa hraje důležitou roli ve správném [[Růst a vývoj dítěte|vývoji dítěte]]. Je základem pro optimální růst, zdraví a [[Psychomotorický vývoj dítěte|psychosociální vývoj dítěte]]. Je důležité si uvědomit, že pro dítě do dvou nebo tří let věku je správná výživa významným faktorem pro normální vývoj. Špatná výživa dítěte může vést později k oslabení imunity, [[Obezita|obezitě]], [[Podvýživa a karenční stavy|malnutrici]] či kardiovaskulárním onemocněním.
Vhodná výživa dětí se v různých obdobích liší.
== Výživa novorozenců a kojenců ==
{{Podrobnosti|Výživa novorozence}}
Podle doporučení WHO je základem výživy donošených novorozenců [[kojení]], které se doporučuje zahájit již v prvních hodinách po narození. <ref>{{Citace| typ = web| korporace = WHO| url = http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/| název = Breastfeeding| citováno = 2012-02-27}}</ref>
=== Kojení ===
{{Podrobnosti|Kojení}}
Kojení je základem [[Výživa novorozence|výživy novorozenců]] a kojenců. Mateřské mléko má optimální složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. U donošených novorozenců se doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení se doporučuje do ukončeného 6. měsíce věku. Zdravé kojené dítě nepotřebuje v tomto období žádné další tekutiny, potraviny ani potravinové doplňky s výjimkou vitaminu D a K, které jsou nedostatečně obsažené v mateřském mléce (vitamin K se podává pouze, pokud byl po narození podán perorálně namísto intramuskulárně). Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku. Zavádění příkrmu před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika, jako je malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anémie. Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle. Kojení má řadu výhod pro matku i dítě a je kontraindikováno jen ve výjimečných případech.<ref name="Doporučení2014">{{Citace| typ = článek| korporace = Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy| příjmení1 = Bronský| jméno1 = J| kolektiv = ano| článek = Doporučení pracovní skupiny gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat| časopis = Česko-slovenská pediatrie| rok = 2014| ročník = -| svazek = duben| strany = 7-13| issn = 0069-2328}}</ref><ref>{{Citace| typ = web| korporace = WHO| url = http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/| název = Breastfeeding| citováno = 2012-02-27}}</ref><ref name="Dort">{{Citace| typ = kniha| isbn = 80-246-0790-5| příjmení1 = Dort| jméno1 = Jiří| kolektiv = ano| titul = Neonatologie| podnázev =  vybrané kapitoly pro studenty LF| vydání = 1| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 2005}}</ref>
'''[[Vitamin D]]''' se podává od 3. týdne do konce 1. roku ve formě kapek (2 kapky denně) nebo jednorázově v depozitní formě (po 3 měsících). Vitamin D působí jako antirachitická profylaxe. '''[[Vitamin K]]''' se podává brzy po porodu i.m. nebo v kapkách v dávce 1 mg. Vit. K se podává jako prevence [[Krvácivá nemoc novorozence|hemoragické nemoci]].
=== Umělá výživa kojence ===
{{Podrobnosti|Umělá výživa kojence}}
=== Nemléčná strava kojenců ===
{{Podrobnosti|Nemléčná strava kojence}}
Od konce 6. měsíce je doporučeno zavádět doplňkovou výživu (příkrm, komplementární výživa) při pokračujícím kojení podle potřeb dítěte do dvou let věku nebo déle.
Příkrm se zavádí zpravidla v pořadí zelenina (později s masem), ovoce (s jogurtem) a obilninové kaše.
Zavedení komplementární výživy je potřeba:
* mateřské mléko dostatečně nepokrývá energetickou potřebu organismu,
* pro vývoj neuromuskulární koordinace. V posledních měsících prvního roku začíná přechod na rodinnou stravu.
== Výživa batolat a předškolních dětí ==
{{Podrobnosti|Výživa batolat}}
Strava pro děti od 1. do 3. roku věku se začíná podobat stravě dospělých, ale měla by být lehce stravitelná, nenáročná na kousání, nekořeněná, málo solená a hlavně pestrá. K plnohodnotné výživě stále patří mléko a mléčné výrobky, ale také maso, vejce a ryby. Maso je důležitý zdroj [[Bílkoviny|bílkovin]] a [[Železo|železa]]. Přednost dáváme hlavně telecímu, hovězímu, drůbeži a rybám.
Další důležitou součástí je [[vláknina]] obsažená v celozrnném chlebu, ovesných vločkách, luštěninách a bramborách. Přiměřené množství vlákniny ovlivňuje resorpci živin a antigenů a urychluje pasáž tračníkem. Celkový denní příjem vlákniny by měl být 5 g/den u kojence až do dvou let věku. U starších dětí má množství vlákniny v potravě narůstat podle vzorce – věk + 5 g/den. Samozřejmě také zelenina a ovoce by neměly chybět v každodenní stravě dětí. A naopak se snažíme o omezení sladkostí a smažených jídel.
Dítě by mělo vypít alespoň 500 ml mléka (plnotučného) denně a k tomu konzumovat další mléčné výrobky, aby dostatečně pokryly denní příjem [[Kalcium|vápníku]].
V tomto období si dítě také vytváří stravovací návyky, proto je důležité podávat jídlo pravidelně, nejlépe 5× denně a být dítěti při stravování řádným příkladem (nejíst ve spěchu, číst při jídle, nesnídat apod.).
Pro toto období věku je také charakteristické střídání období dostatečné chuti a nechutenství. Do jídla dítě nenutíme.
== Výživa dětí ve školním věku ==
{{Podrobnosti|Výživa předškolních, školních dětí a mládeže}}
Strava by měla být hlavně pestrá, aby se předešlo nejrůznějším karencím či nadbytku některých živin. Děti by se měly naučit v klidu snídat i když ráno pospíchají do školy.
== Výživa adolescentů ==
Období puberty je spojeno s urychleným růstem a změnami v tělesném složení – rozvoj kostní hmoty u obou pohlaví, svalové hmoty u chlapců a tělesného tuku u děvčat. Tyto procesy v organizmu potřebují dostatek energie, bílkovin a minerálů, zejména pak vápníku a železa. Špatné stravování může vést k narušení přirozeného růstu a vývoje.
== Rizika alternativních diet ==
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Výživa dětí]]: [[Výživa novorozence]] • [[Kojení]] • [[Umělá výživa kojence]] • [[Nemléčná strava kojence]] • [[Výživa batolat]] • [[Výživa předškolních, školních dětí a mládeže]] • [[Doporučení pro kojeneckou výživu 2011]] • [[Doporučený příjem živin (pediatrie)]]
* [[Výživová doporučení]]: [[Výživová doporučení (1. LF UK, NT)]] • [[Výživová doporučení pro dospělé obyvatelstvo]] • [[Výživa těhotných a kojících žen]] • [[Výživa ve stáří]] • [[Faktory ovlivňující nutriční potřeby]]
* [[Zvláštní výživa]]
* Složení potravin: [[Sacharidy v potravě]] • [[Bílkoviny v potravě]] • [[Tuky v potravě]] • [[Minerální látky v potravě]] • [[Stopové prvky|Stopové prvky v potravě]] • [[Vitaminy]] • [[Mikroorganismy v potravě]] • [[Cudzorodé látky v potravinách|Cizorodé látky v potravinách]]
* [[Neprospívání]] • [[Poruchy příjmu potravy]] • [[Onemocnění z nadbytku nebo nedostatku živin]] • [[Potravinová alergie]] • [[Intolerance jídla]] • [[Alergie na bílkovinu kravského mléka]]
=== Reference ===
<references/>
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
|typ = kniha
|příjmení1 = Lebl
|jméno1 = Jan
|příjmení2 = Provazník
|jméno2 = Kamil
|příjmení3 = Hejcmanová
|jméno3 = Ludmila
|titul = Preklinická pediatrie
|vydání = 2
|místo = Praha
|vydavatel = Karolinum, Galén
|rok = 2007
|isbn = 978-80-7262-438-6
}}
* {{Citace
|typ = kniha
|příjmení1 = Hrodek
|jméno1 = Otto
|příjmení2 = Vavřinec
|jméno2 = Jan
|kolektiv = ano
|titul = Pediatrie
|vydání = 1
|místo = Praha
|vydavatel = Galén
|rok = 2002
|strany =  204
|isbn = 80-7262-178-5
}}
* {{Citace
|typ = kniha
|korporace =
|příjmení1 = Bencko
|jméno1 = Vladimír
|kolektiv = ano
|titul = Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor zubní lékařství
|vydání= 1
|místo = Praha
|vydavatel = Univerzita Karlova
|rok = 2006
|isbn = 80-246-1129-5
}}
[[Kategorie:Pediatrie]]
[[Kategorie:Nutriční terapie]]
[[Kategorie:Hygiena]]

Latest revision as of 15:28, 8 April 2023