|
|
Line 1: |
Line 1: |
| {{under construction}}
| |
|
| |
|
| Výživa hraje důležitou roli ve správném [[Růst a vývoj dítěte|vývoji dítěte]]. Je základem pro optimální růst, zdraví a [[Psychomotorický vývoj dítěte|psychosociální vývoj dítěte]]. Je důležité si uvědomit, že pro dítě do dvou nebo tří let věku je správná výživa významným faktorem pro normální vývoj. Špatná výživa dítěte může vést později k oslabení imunity, [[Obezita|obezitě]], [[Podvýživa a karenční stavy|malnutrici]] či kardiovaskulárním onemocněním.
| |
| Vhodná výživa dětí se v různých obdobích liší.
| |
|
| |
| == Výživa novorozenců a kojenců ==
| |
| {{Podrobnosti|Výživa novorozence}}
| |
| Podle doporučení WHO je základem výživy donošených novorozenců [[kojení]], které se doporučuje zahájit již v prvních hodinách po narození. <ref>{{Citace| typ = web| korporace = WHO| url = http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/| název = Breastfeeding| citováno = 2012-02-27}}</ref>
| |
|
| |
| === Kojení ===
| |
| {{Podrobnosti|Kojení}}
| |
| Kojení je základem [[Výživa novorozence|výživy novorozenců]] a kojenců. Mateřské mléko má optimální složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. U donošených novorozenců se doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení se doporučuje do ukončeného 6. měsíce věku. Zdravé kojené dítě nepotřebuje v tomto období žádné další tekutiny, potraviny ani potravinové doplňky s výjimkou vitaminu D a K, které jsou nedostatečně obsažené v mateřském mléce (vitamin K se podává pouze, pokud byl po narození podán perorálně namísto intramuskulárně). Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku. Zavádění příkrmu před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika, jako je malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anémie. Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle. Kojení má řadu výhod pro matku i dítě a je kontraindikováno jen ve výjimečných případech.<ref name="Doporučení2014">{{Citace| typ = článek| korporace = Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy| příjmení1 = Bronský| jméno1 = J| kolektiv = ano| článek = Doporučení pracovní skupiny gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat| časopis = Česko-slovenská pediatrie| rok = 2014| ročník = -| svazek = duben| strany = 7-13| issn = 0069-2328}}</ref><ref>{{Citace| typ = web| korporace = WHO| url = http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/| název = Breastfeeding| citováno = 2012-02-27}}</ref><ref name="Dort">{{Citace| typ = kniha| isbn = 80-246-0790-5| příjmení1 = Dort| jméno1 = Jiří| kolektiv = ano| titul = Neonatologie| podnázev = vybrané kapitoly pro studenty LF| vydání = 1| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 2005}}</ref>
| |
|
| |
| '''[[Vitamin D]]''' se podává od 3. týdne do konce 1. roku ve formě kapek (2 kapky denně) nebo jednorázově v depozitní formě (po 3 měsících). Vitamin D působí jako antirachitická profylaxe. '''[[Vitamin K]]''' se podává brzy po porodu i.m. nebo v kapkách v dávce 1 mg. Vit. K se podává jako prevence [[Krvácivá nemoc novorozence|hemoragické nemoci]].
| |
|
| |
| === Umělá výživa kojence ===
| |
| {{Podrobnosti|Umělá výživa kojence}}
| |
|
| |
| === Nemléčná strava kojenců ===
| |
| {{Podrobnosti|Nemléčná strava kojence}}
| |
| Od konce 6. měsíce je doporučeno zavádět doplňkovou výživu (příkrm, komplementární výživa) při pokračujícím kojení podle potřeb dítěte do dvou let věku nebo déle.
| |
| Příkrm se zavádí zpravidla v pořadí zelenina (později s masem), ovoce (s jogurtem) a obilninové kaše.
| |
| Zavedení komplementární výživy je potřeba:
| |
| * mateřské mléko dostatečně nepokrývá energetickou potřebu organismu,
| |
| * pro vývoj neuromuskulární koordinace. V posledních měsících prvního roku začíná přechod na rodinnou stravu.
| |
|
| |
| == Výživa batolat a předškolních dětí ==
| |
| {{Podrobnosti|Výživa batolat}}
| |
| Strava pro děti od 1. do 3. roku věku se začíná podobat stravě dospělých, ale měla by být lehce stravitelná, nenáročná na kousání, nekořeněná, málo solená a hlavně pestrá. K plnohodnotné výživě stále patří mléko a mléčné výrobky, ale také maso, vejce a ryby. Maso je důležitý zdroj [[Bílkoviny|bílkovin]] a [[Železo|železa]]. Přednost dáváme hlavně telecímu, hovězímu, drůbeži a rybám.
| |
|
| |
| Další důležitou součástí je [[vláknina]] obsažená v celozrnném chlebu, ovesných vločkách, luštěninách a bramborách. Přiměřené množství vlákniny ovlivňuje resorpci živin a antigenů a urychluje pasáž tračníkem. Celkový denní příjem vlákniny by měl být 5 g/den u kojence až do dvou let věku. U starších dětí má množství vlákniny v potravě narůstat podle vzorce – věk + 5 g/den. Samozřejmě také zelenina a ovoce by neměly chybět v každodenní stravě dětí. A naopak se snažíme o omezení sladkostí a smažených jídel.
| |
|
| |
| Dítě by mělo vypít alespoň 500 ml mléka (plnotučného) denně a k tomu konzumovat další mléčné výrobky, aby dostatečně pokryly denní příjem [[Kalcium|vápníku]].
| |
|
| |
| V tomto období si dítě také vytváří stravovací návyky, proto je důležité podávat jídlo pravidelně, nejlépe 5× denně a být dítěti při stravování řádným příkladem (nejíst ve spěchu, číst při jídle, nesnídat apod.).
| |
| Pro toto období věku je také charakteristické střídání období dostatečné chuti a nechutenství. Do jídla dítě nenutíme.
| |
|
| |
| == Výživa dětí ve školním věku ==
| |
| {{Podrobnosti|Výživa předškolních, školních dětí a mládeže}}
| |
| Strava by měla být hlavně pestrá, aby se předešlo nejrůznějším karencím či nadbytku některých živin. Děti by se měly naučit v klidu snídat i když ráno pospíchají do školy.
| |
|
| |
| == Výživa adolescentů ==
| |
| Období puberty je spojeno s urychleným růstem a změnami v tělesném složení – rozvoj kostní hmoty u obou pohlaví, svalové hmoty u chlapců a tělesného tuku u děvčat. Tyto procesy v organizmu potřebují dostatek energie, bílkovin a minerálů, zejména pak vápníku a železa. Špatné stravování může vést k narušení přirozeného růstu a vývoje.
| |
|
| |
| == Rizika alternativních diet ==
| |
|
| |
| == Odkazy ==
| |
| === Související články ===
| |
| * [[Výživa dětí]]: [[Výživa novorozence]] • [[Kojení]] • [[Umělá výživa kojence]] • [[Nemléčná strava kojence]] • [[Výživa batolat]] • [[Výživa předškolních, školních dětí a mládeže]] • [[Doporučení pro kojeneckou výživu 2011]] • [[Doporučený příjem živin (pediatrie)]]
| |
| * [[Výživová doporučení]]: [[Výživová doporučení (1. LF UK, NT)]] • [[Výživová doporučení pro dospělé obyvatelstvo]] • [[Výživa těhotných a kojících žen]] • [[Výživa ve stáří]] • [[Faktory ovlivňující nutriční potřeby]]
| |
| * [[Zvláštní výživa]]
| |
| * Složení potravin: [[Sacharidy v potravě]] • [[Bílkoviny v potravě]] • [[Tuky v potravě]] • [[Minerální látky v potravě]] • [[Stopové prvky|Stopové prvky v potravě]] • [[Vitaminy]] • [[Mikroorganismy v potravě]] • [[Cudzorodé látky v potravinách|Cizorodé látky v potravinách]]
| |
| * [[Neprospívání]] • [[Poruchy příjmu potravy]] • [[Onemocnění z nadbytku nebo nedostatku živin]] • [[Potravinová alergie]] • [[Intolerance jídla]] • [[Alergie na bílkovinu kravského mléka]]
| |
| === Reference ===
| |
| <references/>
| |
| === Použitá literatura ===
| |
| * {{Citace
| |
| |typ = kniha
| |
| |příjmení1 = Lebl
| |
| |jméno1 = Jan
| |
| |příjmení2 = Provazník
| |
| |jméno2 = Kamil
| |
| |příjmení3 = Hejcmanová
| |
| |jméno3 = Ludmila
| |
| |titul = Preklinická pediatrie
| |
| |vydání = 2
| |
| |místo = Praha
| |
| |vydavatel = Karolinum, Galén
| |
| |rok = 2007
| |
| |isbn = 978-80-7262-438-6
| |
| }}
| |
| * {{Citace
| |
| |typ = kniha
| |
| |příjmení1 = Hrodek
| |
| |jméno1 = Otto
| |
| |příjmení2 = Vavřinec
| |
| |jméno2 = Jan
| |
| |kolektiv = ano
| |
| |titul = Pediatrie
| |
| |vydání = 1
| |
| |místo = Praha
| |
| |vydavatel = Galén
| |
| |rok = 2002
| |
| |strany = 204
| |
| |isbn = 80-7262-178-5
| |
| }}
| |
| * {{Citace
| |
| |typ = kniha
| |
| |korporace =
| |
| |příjmení1 = Bencko
| |
| |jméno1 = Vladimír
| |
| |kolektiv = ano
| |
| |titul = Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor zubní lékařství
| |
| |vydání= 1
| |
| |místo = Praha
| |
| |vydavatel = Univerzita Karlova
| |
| |rok = 2006
| |
| |isbn = 80-246-1129-5
| |
| }}
| |
|
| |
| [[Kategorie:Pediatrie]]
| |
| [[Kategorie:Nutriční terapie]]
| |
| [[Kategorie:Hygiena]]
| |