An Infant

An Infant

By infant we mean a child from the 29th day of life to 1 year of age. The infant period therefore lasts 11 calendar months. This is a period of dramatic somatic, neuropsychic and motor development that symbolically culminates with the first step and the first word around one year of age. In terms of morbidity and mortality , it is the second most important period (right after the newborn period).

Development of motor skills

• the development of fine motor skills is characterized by the development of grip:
  • at 3–4 months – grip with the whole palm, especially the ulnar part;
  • before the 5th month – grasping with the thumb (e.g. when grasping a cube);
  • before the 7th month – opposition of the thumb (when grasping small objects);
  • at 9 months – tweezers (pincer) grip;
  • at 9-10 months begins to intentionally drop things;
• the development of gross motor skills makes it possible to explore the surroundings
  • at 6 months – independent sitting;
  • at 12 (9–17) months – the beginnings of walking.
• laws of development according to Arnold Gesell:
  • the principle of the direction of development - cephalocaudal progression (first actively controls the head, then in passive sitting aligns first the cervical spine and then the lumbar spine, then climbs on the knees and stands on the feet), proximodistal progression (limb movements begin in the shoulder and hip joints, pass through the wrist to the fingers, or over the knees to the feet) and the ulnoradial progression (shift from the little finger side to the thumb side during an active grip);
  • the principle of alternating „interweaving“ of antagonistic neuromotor functions (development along a spiral) – alternating dominance of flexors and extensors of the limbs;
  • principle of functional asymmetry – alternation of functional symmetry and asymmetry at an increasingly higher developmental level (symmetrical position of the limbs of a premature newborn, tonic cervical reflex of a full-term newborn, symmetrical position of the limbs after 3 months of age, grasping objects with one hand after 6 months of age);
  • principle of individualization – general principles of development apply, but with inter-individual differences;
  • the principle of self-regulation – development controlled by the child himself is not smooth, but with fluctuations.

• at 8 months he can hold a bottle by himself while drinking and with help he drinks from a cup, holds and bites a roll or biscuit;
• in the first months of life, the infant's visual attention is mainly attracted by distinctive and colorful objects, while after the 9th month of age, on the contrary, details and small objects (a crumb, a pill, a chain, etc.);
• at 9 months he begins to understand simple calls - "tah tah", "baa-baa";
• at 1 year he distinguishes between objects according to their properties - squeezes a squeaky toy, pushes a toy car, puts a comb to his head;

Psychosocial development in the 1st year of life

• crying is the main means of communication in the first weeks of life;
• time spent crying in the first 2-3 months of life increases as total daily sleep time decreases;
• after 12 weeks of age, crying decreases because the child learns to react differently - by smiling, touching, humming;
• average sleep time in the first year of life (1 week...1 month...1 year of age): 16...15...14 hours, of which 8...7...3 hours during the day;
• the infant perceives reality as equivalent to its immediate surroundings;
• the infant can follow the path of an object in the field of vision, but in the first six months the object ceases to exist for him as soon as it leaves the field of vision; only between 9.-12. by the month he begins to understand the permanence of objects;
• for 3-6 a month are typical simple games where the child and parent alternate moments of visual contact with moments of turning the face away - they represent an early stage of imitation;
• more complicated games (e.g. hide and seek) appear around 9 months; the expression of joy at a face that has disappeared and reappeared expresses an understanding of the object's permanence;
• between 8 and 9 months comes the fear of separation and fear of unknown people, the so-called "separation anxiety" - the child reacts to strangers by crying, it is an expression of recognition of the difference between the mother's presence and absence (the child can evoke an image of her presence, becomes aware difference, becomes insecure and afraid); these manifestations peak around 15 months and disappear around 2 years of age.

• Jean Piaget (1966) describes the first 2 years of life as a sensorimotoric period – the child learns to associate a stimulus from the environment with a motor response; it is based on simple reflective stereotypes (schemas) and supplements them with own experiences;
• Sigmund Freud nazývá první rok života orální stádium – dítě uspokojuje své potřeby prostřednictvím úst;
• Erik Homburger Erikson to nazývá obdobím primární důvěry či nedůvěry;

• Margaret Mahlerová (1975) popsala následující stadia:
  • 1. měsíc života – období normální (primárního) autismu – dítě převážně spí, uspokojuje své potřeby, nerozlišuje sebe ani svoji matku od okolí;
  • 2. až 4. měsíc – stadium symbiózy s matkou – matka uspokojuje všechny potřeby dítěte; vytváří se vzájemná trvalá pouta; rodiče se učí vnímat a rozpoznávat projevy svého dítěte; rozvíjí se vzájemná citová interakce; dítě neodlišuje sebe od své matky, ale začíná odlišovat okolí;
  • 4. měsíc až 3 roky – období separace – individuace:
    • 4. až 10. měsíc – subfáze diferenciace – dítě odlišuje svou matku od ostatních lidí; prozkoumává okolí, vlastní tělo i tělo matky; koncem tohoto období se projevuje separační úzkost;
    • 10. až 16. měsíc – subfáze procvičování – dítě se začíná aktivně vzdalovat od matky, ale vždy se k ní opět vrací, aby získalo jistotu a emoční zklidnění, čímž upevňuje svůj vztah k matce; nucená separace v tomto období může způsobit stagnaci nebo dokonce regresi ve vývoji dítěte;
    • 16. až 25. měsíc – subfáze znovusblížení neboli fáze navazování sociálních vztahů;
    • 25. až 36. měsíc – subfáze individuace nebo stálosti objektu;

Vývoj řeči

• do 2 měsíců – nonverbální fáze;
• od 2 měsíců – vokální hra (mezi matkou a dítětem);
• 3 měsíce – žvatlání; samohlásky a, u,e;
• 7 měsíců – napodobování zvuků řeči ;
• 8 měsíců – slabiky da, ba, ka;
• 10 měsíců – „táta“ nebo „máma“ neadresně;
• 10. až 11. měsíců – krátké „větičky“, které nemají konkrétní význam, ale mají jednoznačnou formu sdělení, otázky či rozkazu (rytmem a melodií řeči); kolem 1 roku má tento žargon charakter dlouhých „promluv“, při kterých jde jen výjimečně zachytit zřetelné slovo;
• 12 měsíců – vlastní řeč (žargon), které rozumí jen rodiče – napodobuje fyzikální zvuky, hlasy zvířat nebo lidských výkřiků; artikuluje jasně jedno další slovo kromě „máma“ a „táta“;
• porozumění řeči (pasivní slovník) se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost (aktivní slovník) – prvním slovům rozumí v 9 měsících.

Vývoj centrální nervové soustavy

• klesá poměr mezi velikostí hlavy a tělesné délky/výšky – z 1/4 u novorozence na 1/8 u dospělého;
• při narození je obvod mozkové části hlavy 65 % obvodu dospělého;
• polovina postnatálního růstu mozku je skončena už v 1 roce věku; po 2 letech věku se obvod hlavy zvětšuje jen o 2 cm/rok; v 10 letech je růst mozku téměř ukončen;

• lidský mozek obsahuje přibližně 100 miliard neuronů;
• replikace neuronů probíhá převážně během prvních 3 měsíců těhotenství a je ukončena před narozením;
• organizace mozkových buněk se vyvíjí ještě dlouho po narození;
• přibývá bílá hmota mozková a proliferují synaptická spojení;
• relativně nejpozději se vyvíjí šedá hmota mozečku (od 30. týdne těhotenství do 1 roku věku);
• mícha prorůstá neurálním kanálem postupně do 3. měsíce těhotenství, poté roste tělo plodu rychleji než mícha, takže dolní pól míchy postupně stoupá; při narození dosahuje ke 3. lumbálnímu obratli;
• myelinizace začíná v míše ve 4. měsíci těhotenství a v mozku v posledním trimestru; při narození je ukončeno zrání a myelinizace autonomního nervového systému, myelinizované jsou hlavové nervy kromě optického a čichového; myelinizace mozkové kůry a jejích spojů do talamu a bazálních ganglií končí kolem 2 let věku;

• Moroův reflex a palmární úchop se vyvíjejí ve 28. týdnu těhotenství a postupně mizejí ve 3, resp. 4 měsících věku;
• Babinského reflex se objevuje těsně před termínem porodu a mizí obvykle po 12. až 16. měsíci věku díky myelinizaci.

Infantilní růstové období

• infantilní růstové období je přímým postnatálním pokračováním nitroděložního růstu;
• na růst v tomto období nepůsobí přímo výška rodičů;
• na počátku postnatálního života přetrvává působení gonadotropinů a pohlavních hormonů z konce fetálního období (období po narození se podobá začátku puberty);
• vliv růstového hormonu na růstovou rychlost se teprve začíná rozvíjet;
• až během 2. roku života začíná být tělesný růst ovlivňován růstovým hormonem;
• v prvních letech života výrazně klesá potřeba energie: ze 110 kcal/kg/den v časném kojeneckém věku na 90 kcal/kg/den ve 2 letech věku a následně 60 kcal/kg/den (bazální metabolismus + tělesný pohyb + růst); je to dáno snižováním relativního podílu hmoty energeticky náročných orgánů (zejm. mozku a jater) ze 17 % tělesné hmotnosti kojence na 5 % tělesné hmotnosti dospělého;
• klesá také procento energie využívané pro růst: ze 40 % v časném kojeneckém věku na 3 % ve 2 letech věku.

ICP model dle Karlberga

• první 3 roky života jsou kombinací zpomalující se infantilní komponenty růstu (I) a nastupující dětské komponenty růstu (C), která působí od druhé poloviny 1. roku života;
• klesají hladiny gonadotropinů a pohlavních hormonů aktivované v pozdním fetálním období;
• vliv komponenty I postupně mizí a poté se na růstu podílí výlučně komponenta C.

Nejčastější problémy v kojeneckém období

• vrozené vývojové vady;
• pozdní projevy následků perinatálních patologií (např. rozvoj dětské mozkové obrny v důsledku perinatální asfyxie);
• dědičné poruchy metabolismu;
• molekulární onemocnění endokrinologická, imunologická, hematologická atd.;
• získané nemoci (zejm. infekční).

Výživa kojence

Iron

U zdravého prospívajícího kojence je doporučováno výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce (tj. 26. týdne života). Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku, za současného kojení. Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle.

Odkazy

Související hesla

• Rozdělení dětského věku: Novorozenec ▪ Batole ▪ Předškolák ▪ Školák ▪ Dospívající
• Psychomotorický vývoj dítěte ▪ Neuromotorický vývoj dítěte ▪ Psychosociální vývoj dítěte ▪ Růst a vývoj dítěte
• Výživa dětí: Doporučení pro kojeneckou výživu 2011

Externí odkazy

• Kojenec (česká wikipedie)
• Infant (anglická wikipedie)