Host-microbe relationship: Difference between revisions
From WikiLectures
(original text is from (https://www.wikiskripta.eu/w/Vztah_hostitele_a_mikroba)) |
No edit summary |
||
Line 16: | Line 16: | ||
{{Edituj článek|Infekce}} | {{Edituj článek|Infekce}} | ||
{{:Infekce}} | {{:Infekce}} | ||
infekce neboli nákaza existuje několik '''definic''': | |||
# Přítomnost mikroorganismu u určitého hostitele. | |||
# Průnik původce nákazy do organismu, množení uvnitř a nepříznivé působení na jeho površích (oproti tomuto stojí kolonizace – osídlení nepatogenním nebo patogenním mikrobem bez chorobných příznaků). | |||
# Konflikt mezi mikrobem a jeho hostitelem (i bezpříznaková infekce). | |||
=== Průběh infekce === | |||
Průběh a závažnost infekce mohou být ovlivněny několika faktory: | |||
;Ze strany mikroba: | |||
* patogenita; | |||
* virulence; | |||
* infekční dávka. | |||
;Ze strany makroorganismu: | |||
* stupeň nespecifické odolnosti – celková zdatnost, genetické faktory (odolnost populace); | |||
* specifická imunita – primární, sekundární reakce; | |||
* věk, výživa, způsob života. | |||
;Další okolnosti: | |||
* vliv prostředí (např. sezónní výkyvy – [[respirační infekce]] za sychravého počasí), | |||
* vstupní brána infekce (např. [[tularémie]]). | |||
=== Etapy infekce === | |||
# [[Inkubační doba]]; | |||
# období prodromálních příznaků – nespecifické symptomy; | |||
# typický syndrom; | |||
# rekonvalescence – může dojít k relapsu; | |||
# recidiva – po uzdravení. | |||
=== Formy infekce === | |||
;Dle projevů: | |||
# Inaparentní. | |||
# Manifestní. | |||
#* Subklinická – necharakteristické příznaky. | |||
#* Abortivní – málo vyjádřené příznaky. | |||
#* Klinická forma infekce – všechny vyjádřené příznaky. | |||
;Dle rozsahu: | |||
# Lokální (možno také fokální). | |||
# Systémové (někdy označované jako masivní) – postihne-li celý systém nebo podstatnou část (např. chřipka, plicní [[tuberkulóza|TBC]], [[meningitida]], [[pyelonefritida]]…). | |||
# Generalizované (pravidelně např. [[břišní tyfus]], [[Rickettsiózy|skvrnivka]], většina exantematických viróz). | |||
;Dle průběhu: | |||
# Akutní (dny). | |||
# Subakutní (měsíce). | |||
# Fulminantní (prudké). | |||
# Chronické (roky). | |||
#* Bezpříznakové chronické infekce. | |||
#** Hlavně viry, bakterie – ''[[Rickettsia prowazekii]]'', ''[[Chlamydia trachomatis]]'', [[Salmonella typhi|''Salmonella typhi'']], ''[[Mycobacterium tuberculosis]]''. | |||
#*# Perzistentní – agens přítomno v infekční detekovatelné formě. | |||
#*# Latentní – v těle v neinfekční formě. | |||
<noinclude> | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Revision as of 13:04, 2 February 2022
Vztahy organismů
Symbióza – soužití dvou a více různých organismů.
- Endosymbióza x ektosymbióza
- Symbiont – kterýkoliv mikroorganismus, který aspoň část života tráví s jiným organismem
- Tři formy symbiózy:
- komenzalismus – komenzálovi přináší užitek a hostiteli neškodí (normální střevní flóra)
- mutualismus – oba partneři mají prospěch (Escherichia coli a produkce vitaminu B12 a K, znesnadnění osídlení patogeny)
- parazitismus – organismus škodí hostiteli – přímo, nebo mu jen ubírá živiny – intracelulární paraziti, ektoparaziti (veš), endoparaziti (tasemnice)
Parazit a saprofyt
- Parazit je organismus, který alespoň někdy vyžaduje jiný živý organismus
- Saprofyt – mikrob nepotřebuje jiný organismus, jen neživé organické látky
- Patogenní saprofyté – Clostridium botulinum, Histoplasma capsulatum
Infekce
__ Infekce infekce neboli nákaza existuje několik definic:
- Přítomnost mikroorganismu u určitého hostitele.
- Průnik původce nákazy do organismu, množení uvnitř a nepříznivé působení na jeho površích (oproti tomuto stojí kolonizace – osídlení nepatogenním nebo patogenním mikrobem bez chorobných příznaků).
- Konflikt mezi mikrobem a jeho hostitelem (i bezpříznaková infekce).
Průběh infekce
Průběh a závažnost infekce mohou být ovlivněny několika faktory:
- Ze strany mikroba
- patogenita;
- virulence;
- infekční dávka.
- Ze strany makroorganismu
- stupeň nespecifické odolnosti – celková zdatnost, genetické faktory (odolnost populace);
- specifická imunita – primární, sekundární reakce;
- věk, výživa, způsob života.
- Další okolnosti
- vliv prostředí (např. sezónní výkyvy – respirační infekce za sychravého počasí),
- vstupní brána infekce (např. tularémie).
Etapy infekce
- Inkubační doba;
- období prodromálních příznaků – nespecifické symptomy;
- typický syndrom;
- rekonvalescence – může dojít k relapsu;
- recidiva – po uzdravení.
Formy infekce
- Dle projevů
- Inaparentní.
- Manifestní.
- Subklinická – necharakteristické příznaky.
- Abortivní – málo vyjádřené příznaky.
- Klinická forma infekce – všechny vyjádřené příznaky.
- Dle rozsahu
- Lokální (možno také fokální).
- Systémové (někdy označované jako masivní) – postihne-li celý systém nebo podstatnou část (např. chřipka, plicní TBC, meningitida, pyelonefritida…).
- Generalizované (pravidelně např. břišní tyfus, skvrnivka, většina exantematických viróz).
- Dle průběhu
- Akutní (dny).
- Subakutní (měsíce).
- Fulminantní (prudké).
- Chronické (roky).
- Bezpříznakové chronické infekce.
- Hlavně viry, bakterie – Rickettsia prowazekii, Chlamydia trachomatis, Salmonella typhi, Mycobacterium tuberculosis.
- Perzistentní – agens přítomno v infekční detekovatelné formě.
- Latentní – v těle v neinfekční formě.
- Bezpříznakové chronické infekce.