Lung

Under construction / Forgotten

This article was marked by its author as Under construction, but the last edit is older than 30 days. If you want to edit this page, please try to contact its author first (you fill find him in the history). Watch the discussion as well. If the author will not continue in work, remove the template {{Under construction}} and edit the page. Last update: Thursday, 05 Nov 2020 at 5.03 pm.

[[Soubor:Gray970.png|náhled|vpravo|Mediastinum]] Plíce (pulmo, slovensky pľúca) jsou párový orgán, který zajišťuje výměnu plynů mezi vzduchem a krví. Jsou obalené tenkou blánou, poplicnicí (pleurou), a uložené v pleurální dutině. Plíce savců, včel a člověka se skládají z miliónů tenkostěnných váčků, plicních sklípků (alveol), které jsou opředeny krevními kapilárami.

Základní popis

Na plicích rozlišujeme:

• facies costalis – plocha směřující k žebrům;
• facies diaphragmatica – spodní plocha směřující k bránici;
• facies mediastinalis – plocha směřující do mediastina (mezihrudí);
• hilum pulmonis – plicní hilus, na kterém do plic vstupují bronchy a arterie, vystupují veny pulmonales;
• ligamentum pulmonale – kaudální zúžené pokračování hilu; přechází zde pleura visceralis v pleuru parietalis, taktéž jako na plicním hilu;
• apex pulmonis – plicní vrchol, který se nachází v cupula pleurae;
• margo anterior – přední okraj plíce, přechod facies costalis ve facies mediastinalis;
• margo inferior – dolní okraj plíce, přechází zde facies costalis ve facies diaphragmatica;
• lingula pulmonis sinistri – "jazýček" levé plíce.

Syntopie plic

Otisky orgánů na pravé plíci:

• sulcus venae cavae superioris – otisk horní duté žíly na horní přední části facies mediastinalis;
• sulcus arteriae sublaviae – otisk podklíčkové tepny, která prochází zde prochází za horní dutou žilou;
• sulcus oesophageus – otisk jícnu, který kraniokaudálně prochází mediálně od plicního hilu před venou azygos;
• sulcus venae azygos – otisk veny azygos za jícnem;
• impressio costae primae – otisk prvního žebra.

Otisky orgánů na levé plíci:

• impressio cardiaca – otisk srdce;
• impressio oesophagea – otisk jícnu procházejícího mediálně od plicního hilu před aortu;
• sulcus aorticus – otisk aorty na zadní straně facies mediastinalis, který kraniálně přechází v sulcus arteriae subclaviae;
• sulcus arteriae subclaviae – otisk podklíčkové tepny vystupující z aorty;
• sulcus venae brachiocephalicae sinistrae – otisk levé v. brachiocephalica procházející před a. subclavia;
• impressio costae primae – otisk prvního žebra.

• Soubor:Gray973.png

  Levá plíce z mediální strany

• Soubor:Gray972.png

  Pravá plíce z mediální strany

Plicní intersticium

náhled|vpravo|Transverzální řez v úrovni Th4 Jako plicní intersticium označujeme veškeré vazivo zevně od alveolů, okolo bronchů a cév, mezi plicními lalůčky a segmenty. Velmi důležitá je elastická složka tohoto vaziva, svým smrštěním umožňuje vypuzení vzduchu z plic během výdechu. Z plicního hilu odstupují vazivová septa, rozdělující jednotlivé laloky na segmenty (jejich zevní ohraničení však není patrné, laloky jsou od sebe odděleny rýhami), z těchto sept odstupují další vazivové přepážky oddělující jednotlivé plicní lalůčky (interlobulární septa) a z nich odstupuje vazivo oddělující jednotlivé alveoly (interalveolární septa).

Na povrchu plíce přecházejí tyto vazivové systémy do subserosního vaziva, kterým je připojena viscerální pleura (poplicnice), pod ní prosvítají koniofágy s fagocytovaným anthrakotickým pigmentem v interlobulárních septech – zevně jsou tak patrné hranice mezi plicními lalůčky.

V plicním intersticiu probíhají spolu s bronchy (tedy peribronchiálně) větve plicní tepny, bronchiální arterie a veny, síť vegetativních nervových vláken (sympatikus – bronchodilatace, parasympatikus – bronchokonstrikce) a hluboký systém lymfatických cév, zatímco přítoky plicních žil a povrchový systém lymfatických cév probíhají ve vazivových septech nezávisle na průběhu bronchů.

Cévní zásobení plic

náhled|vpravo|Cévní zásobení plic Rozlišujeme dvojí zásobení plic:

1. Funkční oběh – oběh aa. pulmonales (malý krevní oběh) – a. pulmonalis se po vstupu do plicního hilu větví podél bronchů až k alveolům, které opřádá kapilární sítí (kapiláry v interalveolárních septech), krev z ní pak teče do vv. pulmonales, které probíhají v plicním intersticiu nezávisle na větvení bronchů.
2. Nutritivní oběh – rr. bronchiales z hrudní aorty, probíhají společně s bronchy, podél kterých se větví v kapiláry, z nich se sbírají vv. bronchiales probíhající s bronchy a vlévající se do v. azygos et v. hemiazygos.

Mezi oběma oběhy existují anastomosy, které umožňují, aby při obstrukci větví plicní arterie proudila krev do alveolárních kapilár z bronchiálních větví aorty.

Lymfatická drenáž plic

Rozlišujeme dva systémy lymfatických cév:

1. povrchový – začínají pod pleurou a pak probíhají ve vazivových septech spolu s přítoky vv. pulmonales k plicnímu hilu, kde se vlévají do nll. bronchopulmonales;
2. hluboký – sledují větvení bronchiálního stromu, začínají v úrovni respiračních bronchiolů a jdou přes nll. pulmonales k hilu, kde se vlévají do nll.bronchopulmonales (v nich se tedy stýkají povrchový a hluboký systému).

Lymfatické uzliny plic jsou:

1. nll. pulmonales – při rozestupu segmentálních bronchů,
2. nll. bronchopulmonales – při odstupu lobárních bronchů v plicním hilu (hilové uzliny),
3. nll. tracheobronchiales – uloženy při bifurkaci trachey jako nll. tracheobronchiales superiores dx. et sin. a nll. tracheobronchiales inferiores,
4. nll. paratracheales – tvoří řetězce uložené po stranách trachey (nll. paratracheales dx. et sin.).

Lymfa z celé pravé plíce jde přes nll. tracheobronchiales inferiores et superiores dextri do nll. paratracheales dextri a z nich do truncus bronchomediastinalis dx. a dále do ductus lymphaticus dexter.

Lymfa z dolního laloku levé plíce a z lingulárních segmentů laloku horního jde přes nll. tracheobronchiales inferiores do nll. tracheobronchiales superiores dextri a dále do pravých paratracheálních uzlin.

Z horního laloku (kromě lingulárních segmentů) levé plíce jde lymfa do nll. tracheobrochiales superiores sinistri a dále do levých paratracheálních uzlin a v levém bronchomediastinálním kmeni do ductus thoracicus.

Histologický preparát

__ Plíce (histologický preparát)

Členění plic a intrapulmonální větvení bronchů

Plíce jsou rozdělené na laloky, které se dále dělí na menší segmenty.

Pravá plíce se dělí na tři laloky: lobus superior dx., lobus medius et lobus inferior dx.. Hlavní mezilaloková rýha se nazývá fissura obliqua, od které se odpojuje fissura horizontalis v úrovni 4. žebra.

Levá plíce se dělí na dva laloky: lobus superior sin. et lobus inferior sin., rozdělené též fissura obliqua.

Fissura obliqua začíná 6–7 cm pod vrcholem plic a táhne se šikmo dopředu a dolů (na obou stranách).

Laloky se dále dělí na bronchopulmonální segmenty. Jsou to části plic oddělené vazivovými septy, do kterých vstupují hlavní větve bronchů spolu s aa. pulmonales. Segmenty začínají při plicním hilu a jehlanovitě se rozšiřují směrem k povrchu. Rozeznávání segmentů má klinické využití v lokalizaci diagnózy nebo díky možnosti chirurgického odstranění jako celku.

Pravá plíce

Lobus superior

1. – segmentum apicale

2. – segmentum posterius

3. – segmentum anterius

Lobus medius

4. – segmentum laterale

5. – segmentum mediale

Lobus Inferior

6. – segmentum superius

7. – segmentum basale mediale

8. – segmentum basale anterius

9. – segmentum basale laterale

10. – segmentum basale posterius

Levá plíce

Lobus superior

1.+2. – segmentum apicoposterius

3. – segmentum anterius

4. – segmentum lingulare superius

5. – segmentum lingulare inferius

Lobus inferior

6. – segmentum superius

7. – segmentum basale mediale (var.)

8. – segmentum basale anterius

9. – segmentum basale laterale

10. – segmentum basale posterius

Odkazy

Související články

• Plíce (histologický preparát)
• Fetální plíce (histologický preparát)
• Mediastinum
• Srdce
• Mechanika dýchání

Externí odkazy

• Gray's anatomy – lungs

Použitá literatura

• MUDr. Václav Eis, MUDr. Štěpán Jelínek, MUDr. Martin Špaček: Histologicko-patologický atlas