Abdominal Pain in Children (Paediatrics)
Feedback

From WikiLectures

Revision as of 00:29, 6 December 2021 by 31.30.164.209 (talk)

Under construction / Forgotten

This article was marked by its author as Under construction, but the last edit is older than 30 days. If you want to edit this page, please try to contact its author first (you fill find him in the history). Watch the discussion as well. If the author will not continue in work, remove the template {{Under construction}} and edit the page.

Last update: Monday, 06 Dec 2021 at 12.29 am.


Bolest břicha patří k nejčastějším symptomům, které přivádí dítě k lékaři. Opakovanými bolestmi břicha trpí asi 10-15 % školních dětí (častěji dívky) a 90–95 % z nich nemá organické onemocnění. Mezi varovné příznaky, které svědčí pro organický původ bolestí břicha patří: bolest u dítěte mladšího 4 let, bolest lokalizovaná jinde než v okolí pupku, vyzařování bolesti, bolest, která probouzí dítě v noci, neprospívání či ztráta hmotnosti, zástava nebo zpomalení růstu, zvracení, horečka atd.[1]

Druhy bolestí břicha
  • dle průběhu:
  • dle příčiny:
    • organická;
    • funkční – funkční dyspepsie, funkční bolest břicha, dráždivý tračník, bříšní migréna;
  • dle charakteru:
    • viscerální (difúzní, tupá, bez možnosti určit lokalizaci);
    • parietální (ostrá, lokalizovaná), může vycházet z břišní stěny, může mít vertebrogenní či metabolickou etiologii (např. diabetická ketoacidóza – tzv. pseudoperitonitis diabetica, intoxikace olovem…);
    • psychogenní (tuto diagnózu můžeme určit až po vyloučení ostatních příčin a zhodnocení dítěte psychologem).
Ptáme se na
  • intenzitu bolesti (hodnotíme i z nepřímých známek jako je poloha dítěte a intenzita pláče),
  • dobu trvání obtíží,
  • lokalizaci (malé dítě nebývá schopno bolest lokalizovat, větší děti ji lokalizují do periumbilikální oblasti),
  • případný vyvolávající faktor (strava, poloha, denní doba, stresující okolnosti),
  • doprovodné symptomy (teplota, nauzea, zvracení, průjem, zácpa, charakter stolice, dysurie),
  • důležité jsou též časové souvislosti (zejména u psychogenní bolesti – např. bolest jen ve školní dny).

Infantilní koliky

  • neurčitě definované potíže v časném kojeneckém věku, postihují asi 1 z 10 kojenců
  • trpí jimi jak kojené děti tak uměle živené
  • tyto potíže většinou ve 3 měsících věku zmizí
  • klinický obraz: epizody výrazné dráždivosti a bolestí břicha se zvedáním nohou
    • jsou vázány na jídlo, objeví se v druhé polovině krmení, po jídle ustanou
    • horší jsou odpoledne a večer
    • jsou doprovázeny borborygmy („kručení v břiše“) a flatulencí
  • vyšetření: vyloučení jiných příčin (hlad, žízeň, infekce močových cest, otitida)
    • někdy je příčinou intolerance kravského mléka nebo laktózy
  • terapie: u kojených dětí někdy pomůže vysazení mléka z jídelníčku matky (musíme jí pak suplementovat kalcium)
    • nemocniční péče – jen při protrahovaných či silných obtížích, při neprospívání a u velmi úzkostných rodičů
  • dif. dg: u velmi silných bolestí může jít o intususcepci (invaginace) – klasická triáda: 1. kolikovité bolesti, 2. intususcepční tumor v břiše, 3. stolice ve formě hlenu zbarveného krví (jen asi u 20 %)

Funkční recidivující (záchvatovité) bolesti břicha

  • definice: nejméně 3 epizody bolestí břicha během 3 měsíců
  • jde o funkční onemocnění, které má záchvatovitý charakter
  • bolesti dítě omezují v jeho přirozené aktivitě
  • jsou pozorovány asi u 10–15 % dětí, častěji u děvčat
  • nejčastěji postihují děti ve věku 4–16 let, začínají obvykle v 5–8 letech
  • ke vzniku přispívá psychická i fyzická zátěž, genetická predispozice, úzkostlivost, neprůbojnost, malé sebevědomí…

Klinický obraz

  • děti lokalizují bolest periumbilikálně, případně do středního epigastria
  • bolest nikam nevyzařuje, má paroxyzmální charakter
  • je nezávislá na jídle, stolici a celkové aktivitě dítěte, neobjevuje se v noci

Diagnóza

  • je založena na důkladné rodinné a osobní anamnéze, typickém klinickém obraze, normálním fyzikálním nálezu (včetně vyšetření per rectum), normálních hodnotách laboratoře a pomocných vyšetřeních – je třeba vyloučit organickou příčinu
  • následující vyšetření musí být v mezích normy: krev (kompletní KO, FW, urea, kreatinin, bilirubin, aminotransferázy, amyláza, glykémie, IgA proti transglutamináze a endomyziu, lipidy, ANCA, ASCA), moč (chemicky, sediment, kvantitativní bakteriurie, screening na porfyriny), stolice (okultní krvácení, antigen H. pylori, parazitologie, kalprotektin)
  • ultrazvuk břicha a ledvin
  • u dívek event. gynekologické vyšetření
  • malabsorpci laktózy lze zjistit z anamnézy či eliminačním testem

Diferenciální diagnóza

  • proti této diagnóze svědčí následující symptomy – velmi dobře lokalizovaná bolest jinde než kolem pupku, vyzařování, bolest probouzející dítě v noci, ztráta hmotnosti, zpomalení růstu, zvracení, dále průjmy nebo zácpy a systémové příznaky jako jsou teploty, artralgie, exantémy, chudokrevnost…

Terapie

  • léčba je dlouhodobá a vyžaduje dobrou spolupráci lékaře s dítětem a s rodiči
  • základem léčby je pohovor s rodiči – nutné je zdůraznit, že bolesti jsou reálné, že jsou dané pouze motorickou aktivitou trávicího traktu při zvýšené vnímavosti na normální či stresové podněty
  • ujistíme je, že nebyla prokázána žádná organická porucha
  • upozorníme, že musejí rodiče podporovat dítě, nikoli bolest
  • pravidelná návštěva školy je nutná!
  • někdy je vhodná pomoc psychologa či psychiatra
  • účinek farmak není prokázán! – podáváním „ujišťujeme pacienta v nemoci“
  • prognóza: u 30–50 % obtíže zmizí, u 30–50 % přetrvají do dospělosti (bolesti hlavy, menstruační potíže, bolesti v zádech)

Recidivující bolesti břicha spojené s funkční dyspepsií

  • neboli tzv. dyspepsie horního typu, zvláštní forma funkčních bolestí břicha
  • klinický obraz: nauzea, nadýmání, říhání, škroukání v žaludku, škytavka, regurgitace žaludečního obsahu, pálení za sternem
  • dif. dg: vždy musíme vyloučit organickou příčinu (hlavně peptický vřed, jícnový reflux, gastritidu Helicobacter pylori)

Recidivující bolesti břicha spojené s projevy dráždivého tračníku

  • neboli tzv. dyspepsie dolního typu
  • častější u adolescentů
  • klinický obraz: střídání zácpy a průjmu, bolesti břicha (ustupují po defekaci), hlen ve stolici, urgence, nadýmání, pocit nedokonalého vyprázdnění
  • dif. dg: především idiopatické střevní záněty; při pozitivním okultním krvácení vždy indikujeme koloskopii

Pankreatitida

Iron

Odkazy

Související články

Reference

Zdroj

Použitá literatura

Template:Pahýl

Kategorie:Pediatrie Kategorie:Gastroenterologie