Porphyria

Under construction / Forgotten

This article was marked by its author as Under construction, but the last edit is older than 30 days. If you want to edit this page, please try to contact its author first (you fill find him in the history). Watch the discussion as well. If the author will not continue in work, remove the template {{Under construction}} and edit the page.

Last update: Tuesday, 04 Jan 2022 at 9.19 pm.

This article has been translated from WikiSkripta; the translation needs to be checked.

This article has been translated from WikiSkripta; the formatting needs to be checked.

This article has been translated from WikiSkripta; ready for the editor's review.

Porfyrie jsou skupina metabolických onemocnění s poruchou syntézy hemu, vyznačují se akumulací nebo zvýšenou exkrecí porfyrinů. Porfyrie můžeme dělit na erytropoetické, hepatální a erytrohepatální. Nejčastější ze skupiny těchto onemocnění je porphyria cutanea tarda.^[1]

Repetitorium biochemie – porfyriny

Porfyriny jsou cyklické sloučeniny tvořené čtyřmi pyrrolovými kruhy spojenými methinovými (=CH-) a u porfyrinogenů methylenovými můstky (-CH₂-). Následně tvoří komplexy s ionty kovů (např. Fe v hemoglobinu, myoglobinu, cytochromech, katalase; Co ve vitaminu B12; Mg v chlorofylu).

Jsou barevné v různých odstínech červeně (na rozdíl od bezbarvých porfyrinogenů). Zbarvení je dáno systémem konjugovaných dvojných vazeb v jejich molekule, které absorbují viditelné světlo. V UV světle červeně fluoreskují. Z důvodu nepostradatelnosti pro život se musí v těle de novo syntetizovat (přijímané v potravě se rozkládají a slouží jako zdroj živin).

Charakteristika porfyrií

Mutacemi genů, které řídí syntézu enzymů působících při syntéze hemu, dochází k nedostatku produktu metabolismu za blokem (hemu) nebo nahromadění metabolitu před ním.

Při defektu enzymu v časné fázi biosyntézy (před tvorbou porfyrinogenů) se v tělesných tekutinách hromadí výchozí látky ALA – kyselina δ-aminolevulová (kyselina 5-aminolevulová) a PBG – porfobilinogen, které mají toxický účinek (interferují se synaptickými funkcemi) na PNS a CNS, čímž vznikají typické příznaky – neuropatie (svalová slabost), abdominální bolest, zvýšená aktivita sympatiku a neuropsychické problémy (neklid, hysterie, psychotické stavy).

Defekty ve vyšších stupních syntézy vedou k hromadění porfyrinogenů, jejichž oxidační produkty (odpovídající porfyriny) způsobují fotosenzitivitu (hyperreakci na viditelné světlo v oblasti 400 nm). Při vystavení porfyrinů světlu o této vlnové délce dochází k jejich excitaci, reakci s molekulárním kyslíkem za tvorby kyslíkových radikálů, které poškozují buněčné organely včetně lysosomů → dochází k uvolnění lysosomálních enzymů, které poškozují světlu vystavenou kůži (erytém, puchýře, jizvení). Mezi příznaky onemocnění patří také červenání až hnědnutí zubů, moči a stolice, případně ústup dásní.

Jednotlivé způsoby eliminace mají význam v diagnostice porfýrií. ALA, PBG, uroporfyrin jsou ve vodě rozpustné → vylučují se močí. Protoporfyrin není rozpustný ve vodě → vylučuje se žlučí. Koproporfyrin se nachází ve žluči i moči, přičemž jeho vylučování močí stoupá při poškození jater.

Manifestace bývá často až v dospělosti po určitém vyvolávajícím momentu (léky, oslunění, stres, hormonální vlivy). Podáním některých léků (barbituráty, anestetika) a také alkoholu se zvyšuje aktivita ALA-synthasy, což vede ke zvýšené tvorbě porfyrinů, a tím zhoršení příznaků u pacientů s porfyriemi (eventuálně akutní atace). Akutními porfyriemi jsou častěji postiženy ženy, chronickými muži.

V akutní terapii glukóza indukci ALA-syntasy potlačuje, účinek se potencuje aplikací derivátů hemu jako hem-albumin nebo hem-arginát nebo hematin. Hem inhibuje negativní zpětnou vaznou ALA-syntasu.^[2]

náhled|Biosyntéza hemu s vyznačenými enzymovými deficity Dělí se podle:

nejvíce postižených orgánů produkujících porfyriny:
- hepatální – AIP, PCT, HCP, VP, ADP;
- erytropoetické – CEP;
- erytrohepatální – EPP;
projevů:
- kožní – PCT, EPP, CEP; VP a HCP také způsobují kožní projevy;
- jaterní – AIP, ADP, VP, HCP;
průběhu:
- akutní – AIP, VP, HCP, ADP;
- chronické – PCT, EPP, CEP;

Tab.: Sumarizace nálezů u porfyrií
Typ porfyrie	Postižený enzym	Hlavní příznaky	Laboratorní nález
Akutní intermitentní (hepatální)	uroporfyrinogen I kosynthetasa	abdominální bolest, neuropsychiatr. příznaky, není fotosenzitivita	U-PBG ↑, U-uroporfyrin ↑
Kongenitální erytropoetická	uroporfyrinogen III kosynthetasa	fotosenzitivita	U-uroporfyrin ↑, U-PBG ↓
Porphyria cutanea tarda (kožní)	uroporfyrinogen dekarboxylasa	fotosenzitivita	U-uroporfyrin ↑
Porphyria variegata (hepatální)	protoporfyrinogenoxidasa	fotosenzitivita, abdominální bolest, neuropsychiatrické příznaky	U-PBG ↑, F-protoporfyrin ↑
Protoporhyria (erytrohepatální)	ferrochelatasa	fotosenzitivita	F-protoporfyrin ↑, Ery-protoporfyrin ↑
Hereditární koproporfyrie (hepatální)	koproporfyrinogenoxidasa	fotosenzitivita, abdominální bolest, neuropsychiatrické příznaky	U-PBG ↑, U-uroporfyrin ↑

Porfyrie kožní

__Porfyrie kožní

Porfyrie jaterní

__Porfyrie jaterní

Diagnóza

Iron

Stavenovením porfyrinů v tělesných tekutinách, v moči a ve stolici (specifická fluorescence).

Pozn.: porfyrinurie a vylučování ALA mohou být ale také příznakem při otravě olovem (inhibuje ALA-dehydratasu a ferrochelatasu), jehož výsledkem je anémie a nedostatek ATP.

Léčba porfyrií

Nemocní by měli dbát na správnou životosprávu – dostatek vitaminů; vyvarovat se alkoholu, česneku (obsahuje enzymy zhoršující projevy porfyrie), slunečního světla a UV záření. K symptomatologické léčbě jsou využívány krevní transfúze a vstřikování hemu.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj

Použitá literatura

Kategorie:Patobiochemie Kategorie:Vnitřní lékařství Kategorie:Genetika

[1] ↑

[2] ↑

[1]

[2]