Culture media
Feedback

From WikiLectures

Revision as of 11:53, 9 January 2022 by Veronikajarosova (talk | contribs) (Original text from Wikiskripta: Kultivační půdy [https://www.wikiskripta.eu/w/Kultiva%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFdy])
(diff) ← Older revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)

Under construction / Forgotten

This article was marked by its author as Under construction, but the last edit is older than 30 days. If you want to edit this page, please try to contact its author first (you fill find him in the history). Watch the discussion as well. If the author will not continue in work, remove the template {{Under construction}} and edit the page.

Last update: Sunday, 09 Jan 2022 at 11.53 am.

Jedná se o substráty poskytující vhodné životní podmínky pro růst mikroorganismů. Lze je využít k průkazu a určení vlastností některých mikroorganismů.

Typy půd

Půdy můžeme rozdělovat podle skupenství na tuhé (pevné) a tekuté (kapalné).

Základní půdy

Jsou bohaté na živiny a růstové faktory. Patří sem bujón.

Obohacené půdy

Používají se ke kultivaci růstově náročnějších bakterií, které potřebují speciální růstové faktory. Mohou být obohacené například o aminokyseliny, vitaminy, cukry apod.Typickým příkladem je krevní agar obohacený o růstový faktor hemin, který je nezbytný např. k růstu hemofilů nebo Neisseria gonorrhoeae.

Selektivní půdy

Na selektivních půdách rostou jen určité organismy a používají se tedy, pokud chceme daný druh izolovat. Toho dosahujeme buď přidáním látek, které mají baktericidní účinky na určitý druh, anebo naopak že médium bude chudé na určité látky (např. daná aminokyselina) nezbytné pro růst nežádoucích organismů. Např. Löwensteinova-Jensenova půda.

Diagnostické půdy

Tyto půdy se používají pro rozlišení více druhů organismu nacházejících se na jednom médiu. Toho je docíleno většinou rozdílným zabarvením jednotlivých kolonií, což je způsobeno např. rozdílným metabolismem určité látky, jejíž produkty pak reagují s indikátorem v půdě. Příkladem je ENTEROtest.

Selektivně diagnostické půdy

Jsou kombinací selektivních a diagnostických půd. Obsahují inhibitory a indikátory a jsou proto specifičtější než předchozí dvě. Příkladem je Endova půda, DC agar, žluč-eskulinový agar

Transportní půdy

Jsou určeny k přepravě vzorku do laboratoře. Obsahují minimum živin, aby nedošlo k přemnožení a zkreslení kvantity mikroorganismu ve vzorku. Příkladem je Amiesovo, Stuartovo nebo Cary-Blairovo médium.

Konkrétní příklady půd

Bujón

  • universální tekutá půda
  • mikroorganismy rostou ve formě zákalu původně čirého média (fakultativně anaerobní), povrchové blanky (aerobní) nebo sedimentu (anaerobní)
  • přidáním agaru (polysacharidu z mořských řas) se z něj připravují tuhé půdy, které se běžně nazývají agary

Živné půdy

  • obsahují základní živiny pro růst bakterií
  • mohou být tekuté (bujón) nebo zahuštěné agarem
  • jsou základem pro obohacené půdy

thumb|200px||right|Krevní agar s několika koloniemi

Krevní agar

  • tmavě červené médium, vyrobené z živné půdy s příměsí krve (většinou ovčí či koňské) a přírodního polysacharidu agaru
  • rostou na něm G+ i G− bakterie
  • je vhodný pro většinu náročnějších druhů
  • hemolyzující bakterie na něm působí znatelné zesvětlání – to je také základem CAMP testu pro rozeznání Streptococcus agalactiae a Streptococcus pyogenes

Čokoládový agar

  • vzniká přidáním krve do agarového základu při teplotě 85 °C[1]
  • tepelně denaturovaná krev způsobuje hnědé zbarvení

Endova půda

  • je světle růžová a na světle dále růžoví
  • nerostou na ní G+ bakterie
  • dělí bakterie na laktóza-pozitivní, které metabolizují laktózu – tvoří se aldehydy, které reagují s fuchsinem obsaženým v Endově půdě za vzniku Schiffových bazí a kolonie se zbarvují tmavorůžově
  • laktóza-negativní bakterie mají svou standardní barvu

MacConkey půda

  • podobně jako Endova půda dělí bakterie na laktóza-pozitivní, které zabarvují půdu do růžova až červena, a na laktóza negativní bakterie, které půdu nezbarvují

Deoxycholát-citrátový agar (DC agar)

  • nerostou na něm G+ bakterie
  • G- bakterie zkvašující laktózu – červeno-růžové zbarvení
  • laktóza negativní – bílé (např. některé střevní bakterie)
  • obsahuje Na2S2O3 (thiosíran sodný), který se spolu se sirovodíkem, produkovaným několika rody bakterií (Salmonella, Citrobacter, Proteus), podílí na vzniku sulfidů Fe – černé špičky kolonií
  • potlačuje plazivý růst protea

Žluč-eskulinový agar (ŽE agar)

Claubergova půda

  • mimo jiné složky obsahuje i teluričitan, který inhibuje růst bakterií kromě korynebakterií, které redukují teluričitan na telur a to se následně projeví zbarvením půdy do šeda (popř. hněda či černa)

Tinsdalova půda

  • podobně jako Claubergova půda slouží pro záchyt korynebakterií
  • kolem jednotlivých kolonií korynebakterií se tvoří šedočerný zákal (tzv. halo), což je produkt reakce teluru se sulfanem (vzniká z cystinu)

Löwensteinova-Jensenova půda

Sabouraudova půda

  • jedná se o světle žlutou půdu, která je pro bakterie příliš chudá na živiny, ale rostou na ní především kvasinky a plísně

Mueller-Hintonové agar (MH agar)

Galerie kultivačních půd

Odkazy

Související články

Zdroj

Reference


Kategorie:Mikrobiologie