Viral meningitis

Virová meningitida je nejběžnější virovou infekcí CNS spolu se zánětem měkkých mozkových obalů (leptomeningy). Aseptická meningitis zahrnuje vedle virové i jiné formy meningitidy, kde kultivace neodhalí původce. Výskyt virové meningitidy je obtížné sledovat, avšak udává se, že postihuje asi 1 ze 3000 pacientů s virózou.^[1]

Etiologie

Mezi nejčastější původce patří

enteroviry – v současnosti ve více než 85 % případů^[1]),
virus příušnic,
HSV 2,
EBV,
vzácně lymfocytární choriomeningitis, AIDS.

Patogeneze

Virový patogen se může do CNS dostat 2 způsoby: hematogenně (nejčastěji) a neurogenně (typické pro herpesviry)^[1];

V období jara postihuje mladé pacienty virus příušnic, parotitidu může komplikovat meningitida, možnost reziduální poruchy sluchu;
mononukleózu vyvolává EBV, postihuje mladistvé, může ji komplikovat serózní meningitis, v krevním obraze monocytóza, zvýšená únava trvá několik měsíců !;
enterovirové infekce (způsobené ECHO viry) bývají u mladistvých sezónně v létě a na podzim, šíří se fekálně-orální cestou, promořují hlavně dětskou populaci do jednoho roku, častější je v nižších sociálních skupinách;
viry Coxsackie působí C–virózy s krutými bolestmi svalů;
HSV 2 odpovídá za 5 % virových meningitid, ¼ těchto nemocných má primární genitální infekci;^[2]
lymfocytární choriomeningitis se šíří vzdušnou cestou z výkalů hlodavců;
na infekci HIV myslíme u vysoce rizikových skupin, HIV protilátky se objeví za 1–3 měsíce^[2] od začátku nemoci.

[[Soubor:Klíšťová-encefalitida.png|náhled|vpravo|400px|Schéma průběhu onemocnění klíšťovou encefalitidou]]

Klinické příznaky

1) Prodromální fáze (chřipková) – teplota, bolest svalů a v krku, průjmy, exantém, únava a malátnost; trvá 3–7 dní
fáze latence – 2–5 dnů prakticky bez obtíží
2) Fáze neuroinfekce – fotofóbie, cefalea, nauzea až zvracení, závrať, meningeální příznaky, spavost;
uzdravení obvykle do 2 týdnů;
některé případy mohou proběhnout asmyptomaticky nebo pouze první fází.

Patologicko-anatomický obraz

Zánět působí edém, překrvení mening a jejich infiltraci lymfocyty;
zasáhne i povrch mozku (míchy).

Diferenciální diagnostika

Subakutní nástup odlišuje skupinu klinicky závažných meningitid;
tuberkulózní a mykotická meningitida, leptospiróza, sarkoidóza, karcinomatóza mening, částečně léčená bakteriální meningitida;
mírným, lehkým průběhem a spontánním uzdravením se akutní meningitidy liší od závažného průběhu a prognózy těchto subakututních a chronických meningitid.

Pomocná vyšetření

Likvor z lumbální punkce: proteinocytologická asociace, převaha lymfocytů nad monocyty, lehká proteinorachie;
kultivace viru z: likvoru (při časném odběru), výtěru nosu, krku, stolice;
vzestup titru v sérologických testech v akutní fázi virózy oproti rekonvalescenci;
sedimentace obvykle normální, leukocytóza nanejvýš mírná;
průběh onemocnění mírný;
identifikace viru se nezdaří zhruba ve 20–40 %^[2].

Léčba

Symptomatická a podpůrná s klidem a přísunem vitaminů;
acyclovir i.v. – při průkazu HSV 1. nebo 2. typu;
prognóza je vždy dobrá (sebelimitující onemocnění – "self-limited disease" s kompletní úzdravou za 7–10 dní^[1]).

Odkazy

Související články

Použitá literatura

Template:Pahýl

Kategorie:Vložené články Kategorie:Neurologie Kategorie:Mikrobiologie Kategorie:Infekční lékařství Kategorie:Pediatrie Kategorie:Patologie

[Vokshoor-1] Jump up to: ^a ^b ^c ^d

[Seidel-2] Jump up to: ^a ^b ^c

[1]

[2]