Ensuring constant volume
|
This article was marked by its author as Under construction, but the last edit is older than 30 days. If you want to edit this page, please try to contact its author first (you fill find him in the history). Watch the discussion as well. If the author will not continue in work, remove the template Last update: Tuesday, 27 Dec 2022 at 2.41 pm. |
300px|thumb|Rozložení vody v organizmu
The extracellular compartment of total body fluid accounts for approximately 20% [1] of the human body weight and consists of two components: tissue fluid (interstitial fluid) and plasma (intravascular fluid).
Plasma water makes up approximately 3.5 litres (5% of body weight).[1] Regulation of the proportion of water in plasma affects the total volume of blood in the circulation, filling pressure, and thus venous return. This regulation is identical to the mechanism of overall water and electrolyte regulation. Multiple mechanisms of fluid volume control have evolved over evolution, where this ability is essential for life and is also associated with the maintenance of homeostasis.
Mechanický účinek objemu
První z typů regulace je jednoduché ovlivňovaní čistě mechanickým účinkem určitého objemu tekutiny, který se vylučuje ledvinami. Zvýšení objemu plazmy způsobí zvýšení filtračního tlaku v glomerulech ledvin (tím i objem primární a definitivní moči). Výsledkem toho je, snížení celkového objemu extracelulární tekutiny a objemu krve. To samozřejmě souvisí i s poklesem žilního návratu a krevního tlaku. Snížený žilný návrat prostřednictvím Starlingova mechanizmu způsobí pokles srdečního výdeje čímž opět ustálí krevní tlak na fyziologickou hodnotu. right|thumb|220px|Renin-angiotenzinový systém
Antidiuretický hormon
Iron
Produkce ADH je především regulována osmolaritou krevní plazmy (koncentrací osmoticky aktivních látek, hypertonicitou plazmy, objemem a arteriálním tlakem atd.). Osmolarita plazmy je detekována specializovanými buňkami hypotalamu – osmoreceptory. Ty velmi citlivě reagují na změnu osmolarity tím, že změní svůj objem a tuto informaci předávají buňkám hypotalamu ke zvýšení tvorby ADH.
ADH následně zvyšuje zpětnou resorpci vody v distálních a sběrných tubulech nefronu zabudováním akvaporinů. Následkem je zvýšení objemu krve a žilního návratu do srdce. Distenze atriálních stěn podmíní tvorbu atriálního natriuretického peptidu (ANP) , který prostřednictvím negativní zpětné vazby opět sníží sekreci ADH.
Informace o objemu krve zaznamenávají volumoreceptory a baroreceptory v nízko a vysokotlakové časti oběhu. Následně přenáší signály aferentními vlákny n. vagus do CNS. Výsledkem je změna tonu sympatiku, který inervuje ledviny a rovněž se změní sekerce ADH.
Aldosteron
Iron
Hormon, který je produkovaný v kůře nadledvin (zónou glomerulosou) zvyšuje zpětnou resorpci Na+ a vody. Tím se zvýší objem cirkulující krve, následně žilní návrat a srdeční výdej. Zvýšením natrémie se zvýší i citlivost hladkého svalstva cév na angiotensin II a aldosteron, což posiluje účinek renin-angiotenzin-aldosteronového systému.
Výše zmíněné způsoby regulace objemu mají obecně dlouhodobější charakter – ADH působí v řádově desítkách hodin, aldosteron se celkem uplatní až za několik dní. Kromě těchto mechanizmů doplňuje regulaci objemu krve renin-angiotenzinový systém a činnost nervstva prostřednictvím regulace krevního tlaku.
Odkazy
Související články
- Průtok krve ledvinami a jeho autoregulace
- Funkce ledvin
- Regulace krevního tlaku
- ADH
- Aldosteron
- Hypothalamo-hypofysární systém
