Gynaecological inflammations
Záněty pohlavních orgánů ženy jsou nejčastějším důvodem návštěvy gynekologické ordinace[1]. Ve většině případů se jedná o infekční onemocnění, často pohlavně přenosná. Anatomicky dle lokalizace se dělí na[2]:
- Záněty zevních rodidel:
- vulvitida,
- bartholinitida.
- Záněty vnitřní rodidel:
- kolpitida (vaginitida),
- cervicitida,
- záněty dělohy: endometritida, myometritida, perimetritida,
- adnexitida,
- hluboký pánevní zánět (pelvic inflammatory disease, PID), tj. zánět děložních přívěsků, vazů a pánevního peritonea.
Postiženo může být více etáží najednou, např. současně pochva a poševním výtokem drážděná zevní rodidla jako vulvovaginitida.
Etiologická agens
Uplatňují se bakterie (např. bakteriální vaginóza, chlamydiové infekce atd.), viry (např. HPV - condylomata accuminata, herpes genitalis atd.), houby (např. vulvovaginální kandidóza) a paraziti (např. trichomoniasis).
Šíření infekce může probíhat per continuitatem, hematogenní či lymfogenní cestou, a to ascendentně či descendentně. Nejčastější šíření je intrakanalikulární vzestup mikroorganismů genitálem[1].
Příznaky
Mezi příznaky patří: fluor (výtok), dyspareunia (bolestivý pohlavní styk), dysmenorrhoea (bolestivé menses), pelvalgia (bolesti v podbřišku), sacralgia (bolesti v kříži). Jako komplikace těchto infekcí může dojít k srůstům v břišní dutině, infertilitě způsobující až ektopické těhotenství či sterilitě.
First definition of ecotoxicology (1969): René Truhaut: the study of the adverse effects of chemicals with the aim of protecting natural species and communities. Rachel Carson (1962): the memoir The Silent Spring highlights the use of pesticides , especially DDT and other agrochemicals. The book led to the establishment of the US Environmental Protection Agency (EPA) in the USA. Introduction of methods describing the toxic effects of human-produced substances on the environment and the organisms contained therein. Systematic implementation of fish toxicity testing methods. In addition to direct toxic effects, the effects of bioconcentration and bioaccumulation are studied – increases in the concentration of foreign substances in the tissues of organisms as a result of exposure from the environment.
2004 EC ratification: Persistent Organic Pollutants Protocol to the 1979 Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution The aim of the protocol is to limit, reduce or eliminate the discharge, emissions and losses of persistent organic pollutants that have significant adverse effects on human health or the environment due to long-range transboundary air transport.
In 2006 , Regulation No. 166/2006 of the European Parliament and the EC Council was issued, establishing the European Register of Releases and Transfers of Pollutants . It represents a publicly accessible database of pollutant releases into the air, water and soil, information on wastewater, information on pollutant releases from dispersed sources.
In 2003 , the proposal for a new framework for legislation covering the safety of chemicals REACH (Registration, Evaluation and Authorization of Chemicals) was accepted by the European Commission and approved by the European Parliament . Enterprises and firms that import more than 1 ton of a chemical compound per year will be forced to register this chemical in a central data bank. The aim is to improve the protection of the health of nature, including people, to increase the innovation capacity and the ability of the chemical industry to compete in the European Union. The new measures concern not only new chemical substances introduced to the market, but also substances that have been used for a long time. The program aims to ensure that by 2020 at the latest, only chemical substances with known properties and in a way that does not harm human health and the environment are used.
Diagnostika
Základem je anamnéza, fyzikální vyšetření včetně vaginálního vyšetření se stěrem poševního sekretu pro mikroskopické vyšetření, aminovou zkoušku a stanovení pH. Mikrobiologická kultivace je pouze doplňkovým vyšetřením, je zatížena časovou latencí a drtivou většinu zánětů lze diagnostikovat i bez ní[2]. U zánětů pánevních orgánů je významnou modalitou kromě fyzikálního vyšetření také ultrasonografie[2].
Mikroskopické vyšetření
Základním a nejvíce vypovídajícím mikroskopickým vyšetřením je nativní mikroskopie při 400násobném zvětšení[1][2], případně doplněná mikroskopií s několika kapkami 10% hydroxidu draselného (aminový test – viz níže, ale i lepší viditelnost kvasinek). Šest tříd mikrobiálního obrazu poševního (MOP I–VI) barveného dle Grama se považuje již za zastaralé[1]. Na druhou stranu je nativní mikroskopie velmi náročná časově a vyžaduje velké zkušenosti s interpretací, proto se běžně provádí méně než vyšetření barvených preparátů dle Grama nebo Giemsy[2].
V nativním preparátu se hodnotí přítomnost a množství leukocytů, epitelií a klíčových buněk (clue cells), mikroorganismů. Ve fázovém kontrastu lze hodnotit pohyb některých mikroorganismů (např. trichomonád)[1].
Stanovení pH poševního sekretu
Aminový test
V zásaditém prostředí vytvořeném roztokem hydroxidu draselného se při bakteriální vaginóze uvolňují biogenní aminy (putrescin, kadaverin a tyramin[3]). Ty se projevují nezaměnitelným rybím zápachem.
Molekula kadaverinu náhled|Molekula putrescinu náhled|Molekula tyraminu
Léčba
Terapie je kauzální podle identifikovaného etiopatogenetického agens. Probiotické kultury laktobacilů nemají příliš velký význam, jelikož obsahují jiné kmeny laktobacilů, než jsou pro poševní prostředí přirozené[2].
Existují volně prodejné antimykotické preparáty k léčbě vaginální kandidózy. Výrobci do nich někdy přidávají kyselinu mléčnou, která okyseluje poševní sekret a vytváří nevhodné prostředí pro vznik bakteriální vaginózy[2].
