Bone

Bone ( os ) is mineralized connective tissue that is formed by a process called ossification . It is created by the activity of osteoblasts , which are cells that produce bone matrix. After their incorporation into the bone tissue, they are called osteocytes . All the bones together form the skeleton , which is the basis of the passive locomotion apparatus. Muscles and ligaments attach to the skeleton . The entire surface of the bone (except for the places where muscles/ligaments attach to the bone and the joint heads, which are covered by cartilage ) is covered by a fibrous covering of the periosteum , the inner surfaces by the endosteum. There are about 207 bones in our body. (Number changes with age)

Složení kosti

Kostní matrix má dvě základní složky:

1. Ústrojnou –1/3 organická složka, nazývaná také ossein. Je tvořena kolagenními fibrilami a amorfní hmotou, která má jako základní složky osteoalbumoid a osteomukoid.
2. Neústrojnou – 2/3 krystaly solí (fosforečnan vápenatý a hydroxyapatit), které jsou zabudovány do ústrojné složky.

Jednotlivé složky od sebe lze oddělit – buď louhováním ve slabých kyselinách (odstraní se minerální soli a kost se tak stane velmi měkkou) nebo vyžíháním (to odstraní ústrojnou složku a kost se stane velmi křehkou).

Stavba kosti

Na stavbě kosti se podílejí 2 hlavní typy kostní tkáně:

1. 
   Hutná kostní tkáň (substantia compacta) – ta je umístěna na povrchu kosti. Její stavba je upravena ve vrstvy – lamely (lamelosní kost). Tyto lamely jsou typicky uspořádány do válcovitých útvarů – osteonů (Haversových systémů). Osteon může tvořit až 20 lamel soustředně uspořádaných kolem centrálního kanálku. Mezi lamelami se nachází osteocyty.
2. Houbovitá kostní tkáň, kostní trámčina (substantia spongiosa) – umístěna uvnitř kosti.

Přestavba kostní tkáně probíhá po celý život, ve stáří pomaleji. Kosti mění svou strukturu také podle směru zátěže (např. trámce z houbovité kostní tkáně v hlavici femuru).

Iron

Dělení kostí

Podle tvaru

1. Kosti dlouhé – na nich rozlišujeme epifýzy (epiphysis), které jsou buď na jednom, nebo na obou koncích dlouhé kosti. Mezi nimi je diafýza (diaphysis), která odpovídá svým rozsahem tělu kosti. Dále se v období růstu na přechodu mezi tělem a hlavicemi nacházejí růstové (epifýzové) chrupavky, díky kterým kost přirůstá do délky. Povrch kosti je na diafýze tvořen silnou vrstvou kompaktní tkáně, naproti tomu epifýzy jsou pokryty jenom slabou vrstvou kompakty. Vnitřek kosti je tvořen spongiózní tkání. Dutina v těle kosti (cavitas medullaris) je vyplněna kostní dření (medulla ossium). Osifikační jádra dlouhé kosti jsou:
   1. V diafýze – ve středu kosti, odkud osifikace postupuje ke koncům;
   2. V epifýzach;
   3. Případně se mohou vyskytovat další osifikační jádra (apofýzy) ve velkých hrbolech kostí, případně v místech úponů svalů – např. ve velkém trochanteru femuru (trochanter major).
2. Kosti krátké – na jejich povrchu je tenká vrstva kompakty (substantia corticalis), uvnitř jsou vyplněny spongiózou. Osifikace krátké kosti probíhá vždy enchondrálně a z jednoho osifikačního jádra, které je přibližně ve středu kosti, odkud postupuje k povrchu po celé růstové období.
3. Kosti ploché – tyto kosti mají vždy na vnějším i na vnitřním povrchu vrstvu kompakty (lamina externa, lamina interna), mezi kterými je vrstva spongiózy. Ploché kosti osifikují z více jader.

Podle způsobu osifikace

1. Desmogenní osifikace – kosti vznikající z vaziva (např. některé kosti lebky, kost klíční).
2. Chondrogenní osifikace – původní chrupavčitý model kosti je nahrazován kostní tkání (např. kost pažní).

Kosti pneumatizované

Kosti pneumatizované (ossa pneumatica) jsou kosti, do jejichž spongiózy se po narození začala vychlipovat sliznice nosní, případně středoušní dutiny. Tyto dutiny zůstávají s původní dutinou propojeny úzkým průchodem.

Cévy a nervy kosti

Cévy kostí se oddělují od okolních velkých tepen nebo se vlévají do okolních žil. Případně se oddělují/vlévají do cévních sítí, které jsou zpravidla na kloubech.

Tepny

1. Dlouhé kosti
   • Diafýza dlouhé kosti je zásobena několika způsoby:
     1. Arteria nutricia – jedna nebo dvě silnější arterie.
     2. Cévy z okostice – velké množství cév, jež vstupují do kosti Volkmannovými kanálky a napojují se na cévy v Haversových kanálcích.
     3. Arteriae metaphysariae – cévy zásobující rozšiřující se konec kosti na přechodu mezi diafýzou a epifýzou. Většinou vystupují z kloubních pletení.
   • Epifýzy jsou zásobeny skrze arteriae epiphysariae, které se oddělují z kloubních sítí.
2. Krátké kosti – jejich zásobení je z okolních cév nebo sítí. Céva vstupuje do kosti na ploše přivrácené ke kloubnímu pouzdru.
3. Ploché kosti – jsou zásobeny širokými arteriae nutriciae a větším množstvím periostálních tepen.

Žíly kosti

Žíly odvádí krev podél tepének, případně samostatnými kanály a vstupují do okolních žil nebo sítí.

Nervy

Nervy vcházejí do kosti z inervovaného periostu skrze Haversovy kanálky.

Odkazy

Související články

• Osifikace
• Osifikace chondrogenní
• Osifikace desmogenní
• Růst a hojení kosti
• Struktura a přestavba kosti
• Mikroskopická stavba kostní tkáně
• Chrupavka
• Vazivo
• Epitel

Externí odkazy

• Kost (česká wikipedie)
• Bone (anglická wikipedie)

Použitá literatura

Bones bones of the skull bones of the neurocranium os occipitale • os sphenoidale • os ethmoidale • os temporale • os frontale • os parietale • os lacrimale • os nasale • vomer bones of the splanchnocranium maxilla • os palatinum • os zygomaticum • mandible • os hyoideum • ossicula auditus • concha nasalis inferior axial skeleton spine • vertebrae • ribs • sternum • os sacrum bones of the upper limb plait scapula • clavicle arm and forearm humerus • ulna • radius hand carpus • metacarpus • finger bones bones of the lower limb plait os coxae ( hip bone • ischium • pubic bone ) thigh and lower leg femur • patella • tibia • fibula leg ossa tarsi • ossa metatarsi • bones of the fingers Portal: Anatomy

Kategorie:Anatomie Kategorie:Histologie