Scarlet fever
Template:Sjednotit Template:Infobox - onemocnění náhled|Spálový exantém Spála, scarlatina, je infekční exantémové onemocnění vyvolané beta-hemolytickým streptokokem skupiny A – Streptococcus pyogenes, které nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Jedná se o streptokokovou angínu se spálovou vyrážkou.
Spála vznikne u dítěte vnímavého k danému sérotypu streptokoka a k jeho pyrogennímu exotoxinu. V průběhu onemocnění vznikají dlouhodobě perzistující specifické antitoxické protilátky (ASLO).[1] Vzniklý exantém je výsledkem interakce mezi exotoxinem a protilátkami na úrovni kapilár.
Původce
Streptococcus pyogenes – beta-hemolytický streptokok skupiny A;
- podle struktury M proteinu má asi 80 sérotypů;
- tvoří 3 druhy pyrogenního exotoxinu (A, B, C) – dříve se označoval jako spálový, tedy erytrogenní toxin (funkčně superantigen).
Epidemiologie
- Zdroj: nemocný nebo nosič streptokoka tvořícího exotoxin;
- přenos: kapénkami;
- vstupní cesta: nosohltan, ale i porušená kůže („ranná spála“);
- incidence v ČR (2000–2009): 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.;[2]
- nejčastěji ve věku 3–10 let;
- inkubační doba: 2–5 dní.
Klinický obraz
- Streptokoková angína se spálovým exantémem;
- horečka, zvracení, bolesti břicha;[3]
- exantém je především v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží a v loketních jamkách;
- kůže je na pohmat drsná (příznak „husí kůže“);
- v obličeji je difúzní erytém s cirkumorálním výbledem („Filatovův příznak“);
- malinový jazyk, na patře petechie, edematózní uvula;[3]
- drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích („Šrámkův příznak“);[4]
- mírná lymfadenopatie předních krčních uzlin;[3]
- v současnosti je průběh lehký:
- angína je katarální, horečka nízká;
- vyrážky málo, trvá krátce;
- komplikace jsou vzácné.
Diagnostika
- Kultivace výtěru z mandlí;
- krevní obraz: leukocytóza, posun doleva, mírná eosinofilie;
- sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek (ASLO) v rekonvalescentním séru (antistreptolysinu O a antideoxyribonukleázy B).
Diferenciální diagnostika
- Skarlatiformní exantém mohou vyvolat:
Léčba
Lékem volby je penicilin nejméně 10 dní, při alergii makrolidy, cefalosporiny a erythromycin. Rezistence na erythromycin je však stále častější.[5]
- symptomatická terapie;
- izolace nemocného (na infekčním oddělení nebo doma).
Komplikace
Prevence
- při výskytu se provádí u kontaktů výtěr mandlí → při pozitivním nálezu streptokoka A léčba penicilinem
- podléhá hlášení
Odkazy
Související články
- Rod Streptococcus: Streptococcus pyogenes • Streptococcus agalactiae • Streptococcus pneumoniae • Streptococcus mutans • Orální streptokoky
- Streptokokové infekce: Infekce streptokoky skupiny A • Spála • Spálová angína • Erysipel • Impetigo • Infekce vyvolané viridujícími streptokoky • Komplikace a léčba streptokokových infekcí • Revmatická horečka
Externí odkazy
- DermNet Scarlet fever
- Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
- Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Reference
Template:Navbox - exantémová onemocněníKategorie:Mikrobiologie Kategorie:Pediatrie Kategorie:Infekční lékařství Kategorie:Dermatologie Kategorie:Patologie