Numerical chromosome abnormalities
Feedback

From WikiLectures

Revision as of 19:02, 16 January 2023 by Barapoupe (talk | contribs)

Under construction / Forgotten

This article was marked by its author as Under construction, but the last edit is older than 30 days. If you want to edit this page, please try to contact its author first (you fill find him in the history). Watch the discussion as well. If the author will not continue in work, remove the template {{Under construction}} and edit the page.

Last update: Monday, 16 Jan 2023 at 7.02 pm.


Numerical chromosome abnormalities are deviations from the normal number of chromosomes. These deviations can refer to individual chromosomes, both in the sense of "plus" (supernumerary chromosome, extranumerary chromosome) and in the sense of "minus" (missing chromosome, missing chromosomes). The entire haploid set of chromosomes may also be multiplied. Unlike structural chromosome aberrations, chromosomes are not structurally altered in numerical aberrations. A number of numerical abnormalities are incompatible with life (all autosomal monosomies, most trisomies, polyploidy) and those that allow survival usually cause severe syndromes.

Aneuploidies

Aneuploidies are such changes in the number of chromosomes where there is one extra chromosome, i.e. trisomy (2n+1), or 1 chromosome is missing - monosomy (2n-1).

Trisomy

Trisomies are caused by nondisjunction, i.e. an error in the separation of homologous chromosomes in the 1st meiotic division, or chromatides in the 2nd meiotic division. The risk of this error, i.e. the occurrence of trisomy, depends significantly on the age of the mother, at the age of 25 the woman is roughly twice the population risk and then increases dramatically with age. The risk of this error is associated with the fact that meiotic division in a woman begins already during embryonic development, then is stopped and continues only at the time of sexual maturity. The age of fathers plays a role only from 50 years.

If errors in the number of chromosomes occur during meiotic division and an abnormal gamete is fertilized (in the case of nondisjunction, a disomic gamete is formed - it has an extra chromosome and a nullisomic gamete - it does not have the given chromosome), the error then occurs in all cells of the individual. If the error occurs postzygotic during the mitotic division of the zygote, a so-called mosaic occurs, where two or more cell lines with different karyotypes are present. Most autosomal trisomies do not allow survival, only an individual can be born with trisomy 21, 18, 13, patients with trisomy 21 survive to adulthood. One more trisomy allows survival, trisome 8, but it always occurs in a mosaic with a predominance of the normal celly line i live births.

Monosomy

Monosomies arise from nondisjunction and fertilization of an abnormal - nullisomic gamete. Another mechanism by which only monosomy arises is the delay of the chromosome in anaphase and its non-incorporation into the daughter nucleus. Both mechanisms can occur in meiosis, or postzygotic during mitotic division of the zygote. The only monosomy that allows survival is monosomy X, monosomy of autosomes we would only find in spontaneous abortions.

Polyploidy

Polyploidy is the multiplication of the chromosomal set, in triploidy there are 69 chromosomes, i.e. three time the haploid ste (3n), in tetraploidy 92 chromosomes - four times the haploid set (4n).

Triploidy

Triploidy is a lethal genetic constitution, rarely an individual is born with triploidy but dies soon after birth. Triploidy is most often caused by a fertilization disorder, so-called dispermia (fertilization of an egg by two sperm), less often it is the result of the fusion of an abnormal unreduced gamete (created by nondisjunction of all chromosomal pairs) and a normal gamete. The phenotype of the abnormal product depends on whether the supernumerary set of chromosomes is of paternal origin (partial moles) or maternal origin (nonmolar product). This situation (a different phenotype depending on the parental origin of the supernumerary set of chromosomes) is caused by gene imprinting, which manifests itself at the beginning of embryonic development (active paternal alleles of certain genes are responsible for the development of the membranes, active maternal alleles of other genes for the development of the embryo itself). if the mutual function of the imprinted genes is not balanced, as is the case with triploidy, for example, a pathological product is produced.

Tetraploidy

Tetraploidy is a lethal genetic constitution where the number of chromosomes in an individual is 92 (4n). Tetraploidy results from endoreduplication, i.e. division of chromosomes, without cell division.

Numerické aberace autozomů

Downův syndrom

Iron

Downův syndrom (DS) patří mezi nejznámější syndromy způsobené chromozomální abnormalitou.

Jde o nejčastější syndrom způsobený trizomií chromozomu u živě narozených (konkrétně trizomií chromozomu 21) a nejčastější vrozenou příčinou mentální retardace. Dalšími charakteristickými klinickými příznaky jsou vrozené vady srdce, svalová hypotonie a typický vzhled (oči s kožní řasou – epikantem – a nahoru směřujícími očními štěrbinami), dále opičí rýha, klinodaktylie 5. prstu aj. U novorozenců je nápadný velký, plazivý jazyk. Kromě větší náchylnosti k infekcím mají též zvýšené riziko nádorových onemocnění, zvl. leukémie. To je způsobeno tím, že trizomické buňky jsou mnohem citlivější na efekt mutagenů a karcinogenů. I když toto postižení dovoluje přežití, velká část (asi ¾) všech vzniklých trizomií 21 se potrácí.

Asi u 4 % pacientů narozených s Downovým syndromem je třetí, nadbytečný chromozom 21 translokován na některý z akrocentrických chromozomů (tzv. translokační forma trizomie způsobená Robertsonskou traslokací). Zatímco riziko volné trizomie závisí na věku matky (riziko nondisjunkce), riziko translokační formy trizomie na věku rodičů nezávisí, ale v případě translokační formy asi v polovině případů bývá jeden z rodičů nosičem balancované podoby translokace a hrozí riziko pro potomstvo, které může zdědit tuto translokaci v nebalancované podobě. Pokud je rodič nosičem tzv. homologní fúze obou 21. chromozomů, riziko DS nebo potratu je dokonce 100 %. U nehomologní robertsonské fúze je riziko podstatně nižší, avšak nosičství balancované aberace je vždy důvodem k prenatální cytogenetické diagnostice.

Malé procento pacientů s DS má mozaikovou formu trizomie, vzniklou postzygotickou ztrátou chromozomu 21 z trizomické zygoty nebo postzygotickou nondisjunkcí při dělení normální zygoty.

Díky moderním metodám prenatální diagnostiky lze tento syndrom v drtivé většině případů diagnostikovat již v průběhu těhotenství. Indikacemi k prenatální cytogenetické diagnostice, které vedou k záchytu numerických chromozomálních změn, je vyšší věk matky, atypický biochemický skríning, abnormalita na ultrazvuku včetně drobných morfologických odchylek. Samozřejmě nosičství balancované Robertsonské translokace je rovněž indikací k tomuto vyšetření.

Edwardsův syndrom

Iron

Edwardsův syndrom (ES) je způsoben trizomií 18. chromozomu.

Z klinických příznaků je nápadná flekční deformita prstů (ukazováček a 5. prst překrývají ostatní prsty), atypická facies s mikrognacií, prominující záhlaví, těžká růstová retardace, vrozené vady srdce a ledvin, hypotonie.

Průměrná délka přežití je asi 2 měsíce, zcela výjimečně pacient přežívá 1 rok, ale naprostá většina všech vzniklých trizomií 18 je potracena.

Patauův syndrom

Iron

Patauův syndrom (PS) je způsoben trizomií 13. chromozomu.

Z projevů je nápadná mikrocefalie, svažující se čelo, hypertelorizmus, mikroftalmie ev. anoftalmie nebo kyklopie, rozštěp rtu a patra, mikrognacie, může být polydaktylie. Postižení mají vrozené vývojové vady mozku (holoprozencefalie), srdeční vady a vady dalších orgánů.

Postižení umírají většinou během prvního měsíce života. Je známa též translokační forma trizomie 13. Většina všech vzniklých trizomií 13 se potrácí.

Numerické aberace gonozomů

Turnerův syndrom

Iron

Turnerův syndrom (TS) je způsoben nejčastěji monozomií chromozomu X (karyotyp 45,X), případně různými strukturními aberacemi (například delecí na X chromozomu apod.). Numerické i strukturní změny se mohou vyskytovat i v mozaice. Klasickými projevy jsou: nízký vzrůst, ovariální dysgeneze spojená se sterilitou, u některých pacientek se vyskytuje kožní řasa (pterygium colli). Intelekt nebývá narušen. U novorozenců je časný lymfedém na končetinách, který by měl sigalizovat podezření na TS a indikaci cytogenetického vyšetření. Možná je úprava fenotypu pomocí růstového hormonu a hormonální substituční terapie.

V případě strukturní aberace, tzv. izochromozomu pro dlouhá ramena X chromozomu, fenotyp pacientky odpovídá TS, ale pacientka může být fertilní, stejně jako v případě delece krátkých ramen X chromozomu. Pokud je zachována tzv. kritická oblast na dlouhých ramenech X chromozomu, fertilita bývá zachována. Naopak delece nebo zlom v této kritické oblasti (při vzniku X/autozomální translokace) vede ke gonadální dysgenezi, i když fenotyp pacientky neodpovídá TS. Mozaiky jsou u TS velmi časté, při ztrátě chromozomu se ztrácí nejen X, ale může být i velmi časná ztráta Y chromozomu (častěji se ztrácí otcovský gonozom). Pokud je mozaika 45,X/46,XY hrozí riziko malignizace gonády.

Je zajímavé, že až 99% všech vzniklých monozomií X je potraceno. Je předpoklad, že ty monozomie, které přežívají, jsou ve skutečnosti mozaiky, i když často diagnostikované jako plné monozomie X.

Klinefelterův syndrom

Iron

náhled|319x319pixelů|Typický vzhled jedince s Klinefelterovým syndromem. Klinefelterův syndrom (KS) je důsledkem přítomnosti nadpočetného chromozomu X u muže. Nejčastěji je způsoben karyotypem 47,XXY, možné jsou i varianty s více chromozomy X (48,XXXY či 49,XXXXY), které mají výraznější manifestaci. Existují i mozaikové formy. Hlavními příznaky jsou: neplodnost (azoospermie), hypogonadizmus, průměrný až vysoký vzrůst, dlouhé končetiny, řídké ochlupení, gynekomastie. V případě karyotypu 49,XXXXY je pacient retardován a fenotyp připomíná Downův syndrom s tím rozdílem, že pacient s KS je na rozdíl od pacientů s DS vysokého vzrůstu.

Syndrom 47,XXX

Iron

Trizomie chromozomu X, nazývaná též syndrom tří X (a dříve „Superfemale syndrom“). Jak již napovídá název – je způsoben karyotypem 47,XXX, možný je i výskyt v mozaice. Velmi vzácně se může vyskytnout i karyotyp 48,XXXX či 49,XXXXX, tyto případy mají odlišnou a výraznější manifestaci. Samotný syndrom 47,XXX nemá výrazný klinický obraz, některé ženy jsou vyšetřovány kvůli infertilitě. Snížená fertilita by byla v případě mozaiky 45,X/47,XXX. Jinak žena 47,XXX fertilní být může, ale některé její gamety mohou být abnormální. Mohou se vyskytnout menší problémy psychosociálního rázu, například problémy s učením, uvádí se i zvýšený sklon k schizofrenii.

Syndrom 47,XYY

Iron

Tento syndrom je způsoben přítomností dvou a více chromozomů Y v karyotypu, nejčastěji přímo karyotypem 47,XYY. Dříve se tento syndrom označoval jako „Supermale“ – tento termín se dnes již nepoužívá. Muži mohou mít vyšší postavu, dříve se předpokládalo, že muži se dvěma Y mají větší sklon k agresivitě, to se však nepotvrdilo. V populaci existují zcela normální muži s dvěma Y v buňkách.


Odkazy

Související články

Použitá literatura


Kategorie:Genetika Kategorie:Pediatrie Kategorie:Porodnictví