Mitrální stenóza
Mitrální stenóza (MS MKN-10: Template:MKN) je zúžení mitrálního ústí (normálně 4–6 cm2), téměř výhradně bývá porevmatická (bývá spojena s aortální stenózou), vzácnějšími příčinami jsou:
- vrozená mitrální stenóza (po narození – časně se operuje),
- mitrální anulární kalcifikace (v seniu a preseniu),
- systémová onemocnění pojiva (sklerodermie…),
- mukopolysacharidosy,
- iatrogenní stenóza po valvuloplastice.
Patofyziologie a důsledky[edit | edit source]
- Stoupá tlakový gradient mezi levou síní (LS) a levou komorou (LK),
- stoupá tlak v LS → hypertrofie LS → dilatace LS → fibrilace LS → stáza krve a trombóza – systémová embolizace,
- postkapilární plicní hypertenze → plicní edém → dušnost,
- smíšená plicní hypertenze – aktivní vasokonstrikce arteriol, fixace plicní hypertenze,
- zatížení pravé komory (PK) – trikuspidalizace vady (hypertrofie PK).
Klinický obraz[edit | edit source]
náhled|Mitrální regurgitace a stenóza
- Námahová dušnost, hemoptoe, kašel při námaze,
- systémová embolizace (nutno warfarinizovat i asymptomatické pacienty),
- paroxysmy fibrilace LS,
- sekundárně pravostranné selhání (otoky, hepatomegalie, meteorismus, kachexie).
Prvním příznakem je únavnost, poté progredující námahová dušnost, dochází k dilataci levé síně, nebezpečí vzniku fibrilace síní a vzniku síňových trombů – nebezpečí systémové embolizace (do CNS, končetin…), facies mitralis (červenofialové tváře s drobnými žilkami), edém plicní (z postkapilární plicní hypertenze), později „trikuspidalizace vady“ (z fixované prekapilární plicní hypertenze a druhotné pravostranné srdeční insuficience) – tj. trias pravostranného srdečního selhání.
Fyzikální nález[edit | edit source]
Auskultační trias[edit | edit source]
- Modifikovaná I. ozva – akcentovaná, zesílená, odpovídá uzávěru mitrální chlopně pod velkým napětím,
- II. ozva – je následována mitrálním otvíracím zvukem v časné diastole („opening snap“), kdy se balónovitě vydutá stenotická chlopeň už nemůže v diastole více otevřít a rozkmitá se
- po mitrálním otvíracím zvuku následuje mezodiastolicko-presystolický hrčivý šelest na hrotě (u fibrilace síní chybí presystolická složka šelestu).
Posloucháme zvonečkovým fonendoskopem, zesílení lze docílit zacvičením, v poloze na levém boku (zesiluje). Poslechově připomíná volání křepelky „pět peněz“.
náhled|250px|Blokáda pravého raménka Tawarova
Při trikuspidalizaci (tj. hypertrofii a dilataci pravé komory) vzniká:
- relativní pulmonální regurgitace – diastolický šelest Grahama Steela,
- relativní trikuspidální regurgitace – systolický šelest.
Tyto šelesty z pravého srdce se zvýrazňují při inspiriu (tj. zvýšený negativní nitrohrudní tlak, zvýšený návrat žilní krve do pravé síně) – Riverovo znamení.
Vyšetření[edit | edit source]
- Skiagram hrudníku – mitrální tvar srdce – zvětšení LS (na bočné projekci carina tlačena vzhůru), dilatace PK a PS (tlačí se dopředu, srdeční stín se posouvá doleva).
- EKG: P mitrale (dvouvrcholová, prominující vlna P ve II, III, aVF), později fibrilace síní, hypertrofie pravé komory, příp. blokáda pravého raménka Tawarova.
- stanovení plochy mitrálního ústí (normálně 4–6 cm2, stenosa pod 2 cm2, velmi těsná pod 1 cm2),
- katetrizace:
- stanovení tlakového gradientu LS – LK (transseptálně nebo tlak v zaklínění v plicnici),
- změření tlaků v malém oběhu,
- stanovení MSV a z toho Gorlinovou rovnicí výpočet plochy ústí,
- echokardiografie:
- morfologie chlopně, Doppler (určení rychlosti – z ní tlak),
- velikost LS a přímnost thrombů (transesofageální ECHO),
- stupeň trikuspidalizace.
Diferenciální diagnostika.[edit | edit source]
Diferenciálně diagnosticky je nutno odlišit diastolický šelest Austina Flinta při aortální regurgitaci, kdy proud regurgitující krve z aorty nárazem předčasně uzavírá a relativně stenózuje mitrální chlopeň – staví do cesty přední cíp mitrální chlopně ve fázi diastolického plnění levé komory, není přítomen mitrální otvírací zvuk. A také obstrukci mitrálního ústí objemným trombem LS nebo myxomem.
Léčba[edit | edit source]
- Medikamentózní – warfarin (i u asymptomatických), β-blokátory, antiarytmika u fibrilace síní,
- balonková mitrální valvuloplastika,
- náhrada mitrální chlopně protézou (v tomto případě jsou lepší umělé náhrady než bioprotézy),
- komisurotomie.
Profylaxe[edit | edit source]
- Primární – časná diagnóza a léčba všech streptokokových infekcí,
- sekundární – po prodělané revmatické horečce – dispenzarizace a dlouhodobé podávání PNC.
Video – Souhrn mitrálních vad[edit | edit source]
náhled|střed|upright=1.8|Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.
Odkazy[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Zdroj[edit | edit source]
Kategorie:Vnitřní lékařství Kategorie:Kardiologie Kategorie:Patofyziologie Kategorie:Patologie Kategorie:Články s videem