Necrobiotic granulomatous processes
Granuloma anulare[edit | edit source]
Jedná se o časté benigní chronické kožní onemocnění histologicky charakterizované tvorbou nekrobiotických granulomů, typickými klinickými projevy jsou prstencovitě (anulárně) uspořádané papuly. Nemoc postihuje především děti a mladé dospělé, častěji ženy.
Etiologie[edit | edit source]
Neznámá, ve 20 % se sdružuje s diabetes mellitus.
Klinický obraz[edit | edit source]
- Forma lokalizovaná – tuhý načervenalý uzlík, zvětšuje se do periferie hmatným valem z těsně seskupených ostře ohraničených papulek; střed vklesává – kůže je zde normálního vzhledu – projev nabývá anulárního uspořádání o průměru několika centimetrů bez subjektivních příznaků; nejčastěji nad klouby – hlavně hřbet rukou, nohou, na prstech, kolem kotníků a loktů.
- Vzácnější formy – diseminovaná, erytematózní, podkožní, perforující.
Diagnóza[edit | edit source]
Klinický vzhled + histologický průkaz nekrobiotického granulomu; u diseminované formy nutno vyloučit diabetes mellitus.
Diferenciální diagnostika[edit | edit source]
Lokalizovaná forma – tinea, lichen planus anulární forma, sarkoidóza, lupus erythematodes.
Terapie[edit | edit source]
Lokalizovaná forma – místně kortikoidy; systémová léčba zpravidla není nutná.
Průběh[edit | edit source]
Většinou spontánní zhojení ad integrum do 1 - 2 let.
Necrobiosis lipoidica (diabeticorum)[edit | edit source]
Chronické onemocnění s tvorbou nekrobiotických granulomů, postihuje nejčastěji bérce; asi u 1 % diabetiků – až 50 % nemocných s touto chorobou má DM; nejčastěji ženy středního věku.
Etiologie[edit | edit source]
Neznámá, známky poškození malých cév můžou souviset s diabetickou mikroangiopatií; někdy i změny charakteru vaskulitidy.
Klinický obraz[edit | edit source]
Přední strany bérců; ostře ohraničená, většinou bilaterální, indurovaná, hladká, lesklá ložiska až plochy různého tvaru, při okrajích červenohnědé barvy; střed je spíše oranžový nebo nažloutlý s patrnými cévními ektaziemi; asi u 30% vznikají špatně se hojící vředy.
Diagnóza[edit | edit source]
Klinický vzhled a typická lokalizace, biopsie může vést ke vzniku vřídku.
Diferenciální diagnostika[edit | edit source]
Hlavně granuloma anulare, jiné vředy.
Terapie[edit | edit source]
Většinou málo úspěšná, zkoušejí se místně kortikoidy v okluzi nebo intralezionálně; ke zlepšení někdy vede úprava mikrocirkulace – venotonika a rheologika.
Průběh[edit | edit source]
Chronický, u 20% zlepšení a vyblednutí ložisek.
Rheumatismus nodosus[edit | edit source]
Podkožní uzly postihující 20% lidí s revmatoidní artritidou; histologicky nekrobiotické granulomy.
Etiologie[edit | edit source]
Nejspíše cévní změny a traumatizace.
Klinický obraz[edit | edit source]
Vícečetné, podkožní, na pohmat bolestivé noduly – typicky nad lokty, koleny, ulnárních stranách předloktí a nad klouby rukou; uzly jsou tuhé a pohyblivé.
Diagnóza[edit | edit source]
Klinický obraz + histologie – nekrobiózy = rozsáhlejší okrsky degenerace kolagenního vaziva koria, obklopených histiocyty a obrovskými buňkami.
Diferenciální diagnostika[edit | edit source]
Podkožní granuloma anulare bývá těžko odlišitelné, dnavé uzly, mezenchymové nádory, acrodermatitis chronica atrophicans.
Terapie[edit | edit source]
Většinou není nutná, intralezionální aplikace kortikoidů, pokud bolí a omezují pohyb, tak chirurgická excize.
Průběh[edit | edit source]
Revmatické uzly jsou trvalé, způsobují obtíže při běžném používání ruky.
Odkazy[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
Jiří Štork et al. Dermatovenerologie. Galén, Karolinum. 2008;
Prezentace na webové stránce http://kozni.lf1.cuni.cz;
Přednášky učitelů na Dermatovenerologické klinice 1. LF UK a VFN;
Jakub Holešovský, otázky z dermatovenerologie Kategorie:Dermatovenerologie