General anatomy of the lymphatic system

__CONTENT__

The lymphatic system or lymphatic system consists of lymphatic vessels and highly specialized lymphoid organs and tissues, primarily [[thymus|thymus gland), spleen (lien) and almonds (tonsillae)). The smallest lymphatic vessels are called lymphatic capillaries and run along arteries and veins. All lymphatic vessels merge into two large channels, the thoracic lymphatic duct' (ductus thoracicus) and the right lymphatic duct' (ductus lymphaticus dexter), which flow into venae brachiocephalicae near heart. Lymph is thus drained from the tissues by the lymphatic system into blood. There is a sap, which is a product of tissue fluid. In order for the lymph to return to circulation, 2-3 liters of this fluid must pass daily through the lymph capillaries into the bloodstream.

Lymphatic vessels

Scheme of the lymphatic system

The beginning of lymphatic capillaries is observed blindly in the intercalated connective tissue in almost all organs (except central nervous system, bone, cartilage, teeth and those without blood supply – e.g. epithelium of the skin). Lymphatic capillaries connect with each other anastomoses in a network from which lymphatic collectors are collected. The aquifers already resemble blood vessels (also referred to as vasa lymfatica), while the walls of the lymphatic capillaries are very thin and highly permeable, so that large molecules and particles, including bacteria, that cannot enter the blood capillaries, are carried away by lymph. These collectors usually guide the lymph to the adjacent lymph nodes, which filter the lymph node. From here, the final lymphatic trunks are collected, which lead to larger collectors or veins.

Construction of individual sections

The lymphatic capillaries are similar to the blood capillaries with their single layer endothelium, but they are significantly more permeable due to the absence or imperfection of [lamina basalis]]. Thanks to the large slits, the lymphatic capillary is able to accommodate even large molecules impenetrable to capillaries (e.g. chylomikra) and thus provides another transport function of the lymphatic system.

The lymphatic collectors are larger vessels containing characteristic valves arranged in pairs that prevent retrograde lymph flow in physiological cases. The lymphatic collector wall itself already contains tunicu intimu, medii and adventicii, and thus resembles blood vessels.

The trunks of lymph strain are already similar to small veins.

Central lymphatic organs

The main feature of these organs is their stroma, which forms the reticular epithelium.

Thymus

 For more information see Thymus.

Primary lymphatic organ important especially in childhood. The main function is to acquire immunocompetence and autotolerance T-lymphocytes, which takes place here.

Bone marrow

 For more information see Bone marrow.

Atypical lymphatic organ ranked among the primary only by some authors. The stroma is reticular connective tissue, which is a sign of rather peripheral lymphatic organs. There is the formation of formed blood elements hemopoiesis.

Peripheral lymphatic organs

Lymph

 For more information see Lymph node.

Lymph node structure

Distribution of lymph nodes

These are lymphatic organs of egg-shaped shape of different sizes, forming a network throughout the body. Lymph nodes are mainly located near large arteries and where arteries are palpable below the surface of the body, for example, in the groin, in the armpit and in the neck. They act as sap flow filters and scavenge various foreign particles such as dust, germs or tumor cells.

The entrance to the lymph node is referred to as hilum nodi lymphatici, it is located on the concavity of the node and enters the blood vessels that nourish the organ. In addition to blood vessels, there is a vas efferens – a drainage vessel for lymph from the nodule, which is usually one. On the other hand, the vasa afferentia, which brings the lymph into the nodule and there are more of them, enters the nodule on the convex surface.

On the surface of the nodule we find the connective tissue capsule capsula nodi lymphatici. Below the capsule is the wall itself with beams of connective tissue – trabeculae with numerous macrophages. These beams immerse themselves in the interior of the nodule, dividing the internal tissue into incompletely closed partitions. A network of reticular cells and fibers (reticulum) departs from the beams, which in their spaces form nodal sinuses for lymph flow. These spaces are filled with lymphocytes and thus form the immune centers of the lymph follicles located in the node..

The nodule is divided into three spaces:

• cortex – kůra s lymfatickými uzlíky, oblast obsahující B-lymfocyty, která tvoří obvod uzliny;
• parakortikální zóna – oblast obsahující T-lymfocyty, oblast mezi kůrou a dření;
• medulla – dřeň, mezi parakortikální zónou a hilem uzliny. Zde přechází medulární sinusy v konečné, terminální sinusy, které pokračují do vas efferens.

Slezina

Iron

Orgán funkční pro krevní oběh i imunitu organismu.

Difúzní lymfatická tkáň v orgánech

Iron

Folliculi lymphatici roztroušené především v trávicí trubici, horních cestách dýchacích a močových cestách se vyskytují jako samostatně ležící folliculi lymphatici solitarii. Folliculi lymphatici aggregati jsou pak pohromadě uskupené uzlíky v tenkém střevě. Stavbou se podobají lymfatickým uzlíkům ve velké uzlině. Převážné zástupce imunitních buněk představují B-lymfocyty.

Systém těchto uzlíků je labilní s možností se stále přestavovat a měnit.

Tonsily

Lymfatické orgány, které mají vysoce koncentrovanou lymfatickou tkáň ve sliznici. Jsou to primární kontaktní místa s antigeny při přijímání potravy a vdechování vzduchu, proto mají velký význam krátce po narození jedince. Při chronickém onemocnění mohou být infikovány mikroby a sloužit jako jejich útočiště. Proto se může přistupovat k odebrání mandlí – tonsilektomii. Tonsily se souhrnně popisují jako Waldeyerův lymfatický okruh, do kterého patří:

• tonsillae palatinae;
• tonsilla lingualis;
• tonsilla pharyngea;
• tonsillae tubariae.

Lymfa

Míza je bezbarvým produktem tkáňového moku, do kterého přestupuje jednak filtrát krevních kapilár (díky zvýšené filtraci a snížené resorpce v průběhu kapiláry) a jednak tekutina s metabolity buněk. Obsahuje tak složení krevní plasmy s obsahem bílkovin kolem 20 g/l. Toto ovšem neplatí v mízním řečišti střev, kde se do mízy dostávají absorbované tuky. Díky tomu je zde se vyskytující míza bělavá až zažloutlá s obsahem bílkovin až 60 g/l; označuje se jako chylus.

Mimo to obsahuje míza i množství lymfocytů, jejichž množství se postupem mízy systémem mízních cév stále zvyšuje.

Pohyb lymfy je umožněn:

• kontrakcí hladké svaloviny v medii lymfatických cév;
• kontrakcí přilehlých kosterních svalů;
• dýchacími pohyby;
• peristaltikou střev;
• činností srdce.

Funkce lymfatického systému

Lymfatický systém funguje jako drenážní systém pro mízu z tkáňového moku a metabolity buněk, který pracuje díky tomu, že kvůli propustnosti kapilár mohou vést lymfatické cévy i makromolekulární látky, např. chylomikra z trávicí soustavy. Systém obsahuje mnoho imunitních center, přispívá tak výrazně k imunitní obraně organismu. .

Odkazy

Související články

• Lymfatické cévy • Lymfatická uzlina
• Brzlík • Slezina
• Mízní systém hlavy a krku • Mízní uzliny močopohlavního systému
• Atlas histologických preparátů/Lymfatický systém
• Mízní soustava na portálu anatomie
• Lymfatická drenáž končetin